Rýžoviště zlata

Rýžoviště u Chlumu připomíná dávnou těžbu zlata v krajině mezi Blatnou a Bělčicemi. Dochovalo se jako rozsáhlé pásmo zemních útvarů podél Závišinského potoka, tvořené rýžovnickými sejpy, jámami a struhami. Území v katastru Chlumu měří přibližně 2,3 kilometru a místy je široké 50 až 200 metrů. Sejpy, tedy navršený materiál po propírání zlatonosné zeminy, dosahují obvykle výšky jednoho až dvou metrů, výjimečně až tří metrů. K potoku je kolmo orientují také pozůstatky jam a struh. Několik set metrů dlouhá, částečně zatopená strouha zřejmě přiváděla vodu k rýžovnickým splavům. Archeologické nálezy dokládají, že se zde zlato získávalo ve vrcholném středověku a raném novověku. Chlumské rýžoviště je součástí většího historického komplexu, který pokračuje také v okolí Bezdědovic a Závišína u Bělčic. Nejde tedy jen o jednotlivé místo, ale o výraznou stopu staré těžby zachovanou přímo v reliéfu krajiny.