O místě
V lese Hřebíček, asi 1,5 km jižně od Topělce, se nachází jedno z největších mohylových pohřebišť na Písecku. Na mírném jižním svahu přibližně 200 metrů od Otavy je v několika skupinách rozmístěno 42 mohyl. Společně vytvářejí pás dlouhý asi 350 metrů. Jejich výška se pohybuje od 0,3 do 1,5 metru, průměr většinou od 3 do 12 metrů; největší mohyla na severovýchodním okraji má v průměru 15 metrů.
Pohřebiště bylo využíváno v několika obdobích pravěku. Výzkumy šesti mohyl, které v letech 1927 a 1951 vedl B. Dubský, odhalily především žárové hroby ze střední doby bronzové. V hrobové výbavě se objevily například bronzový prsten, hrot šípu, nůž, spirálka, pazourková čepel a keramické nádoby. Do jedné z mohyl byl později uložen další pohřeb v pozdní době halštatské. Nálezy z dalších výzkumů dokládají využívání areálu také ve starší době bronzové a širší časový kontext sahající až do doby laténské. Na vrcholu velké mohyly vznikla ve 13. století zahloubená stavba. Pohřebiště spolu s okolními sídlišti přibližuje podobu pravěkého osídlení zdejší krajiny; nálezy jsou uloženy v Prácheňském muzeu v Písku.
Pohřebiště bylo využíváno v několika obdobích pravěku. Výzkumy šesti mohyl, které v letech 1927 a 1951 vedl B. Dubský, odhalily především žárové hroby ze střední doby bronzové. V hrobové výbavě se objevily například bronzový prsten, hrot šípu, nůž, spirálka, pazourková čepel a keramické nádoby. Do jedné z mohyl byl později uložen další pohřeb v pozdní době halštatské. Nálezy z dalších výzkumů dokládají využívání areálu také ve starší době bronzové a širší časový kontext sahající až do doby laténské. Na vrcholu velké mohyly vznikla ve 13. století zahloubená stavba. Pohřebiště spolu s okolními sídlišti přibližuje podobu pravěkého osídlení zdejší krajiny; nálezy jsou uloženy v Prácheňském muzeu v Písku.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors