Jen málokteré kino v Česku má ve svém příběhu tak výraznou technickou i stavební vrstvu jako Portyč v Písku. Objekt na nábřeží byl vybudován ve druhé polovině 80. let jako dvouúčelová stavba. Vedle kulturního provozu měl sloužit také jako prostor civilní obrany, tedy pro ochranu obyvatel v případě mimořádné situace. Z běžného pohledu jde o kino, jehož minulost je ale spojená i s dobou, kdy se u veřejných staveb počítalo s mnohem méně běžným využitím.
Od krytu k běžnému kulturnímu provozu
Součástí stavby se stal hlavní kinosál, galerie a zázemí, které umožňovalo provoz kulturního zařízení. Podle dostupných podkladů bylo Kino Portyč otevřeno v červnu 1990. Přesný termín je však vhodné chápat s určitou rezervou, protože oficiální materiály spolehlivě potvrzují především vznik objektu na konci 80. let.
Označení „protiatomový kryt“ vystihuje původní ochrannou funkci, přesnější je ale mluvit o dvouúčelovém objektu civilní obrany. Současné parametry ani technický stav krytu nejsou v dostupných podkladech podrobně popsány. Zajímavostí tak není jen samotná existence krytu, ale především proměna prostoru určeného i pro krizové využití v živé městské kulturní místo.
Technika, která změnila způsob sledování filmů
Výraznou kapitolou historie Portyče jsou technické změny. Po povodních v roce 2003 prošel hlavní sál úpravami, které se dotkly kapacity, sedaček i zvukové reprodukce. Po rekonstrukci nabídl 340 míst a čtyři místa pro invalidní vozíky. Tehdy se zde stále promítaly filmové kopie na 35mm pásu, a to se zvukovými systémy Dolby SR a Dolby Digital 5.1.
V roce 2012 přišel zásadní přechod k digitální projekci. Kino získalo projektor Christie s mediablokem Doremi Cinema a systém Dolby pro 3D projekce. Filmový provoz se tím přiblížil podobě, kterou návštěvníci znají dnes: místo fyzických kopií putují do kina digitální data v normě DCI. Pro diváka znamenala změna především novou kvalitu obrazu a možnost uvádět také trojrozměrné filmy.
Druhý sál a prostor pro další akce
Portyč se postupně rozšířil nad rámec jediného projekčního sálu. V roce 2019 vznikl v objektu druhý sál. Úpravy zahrnovaly novou vzduchotechniku a elektroinstalaci, vybudování promítací kabiny, akustické zásahy i instalaci sedadel, koberců a plátna. Zázemí tak může lépe reagovat na rozdílné typy programu a velikost návštěvnických skupin.
Kino navíc není uzavřené pouze filmům. Foyer slouží jako výstavní prostor, kde se objevují například fotografické výstavy nebo prezentace dětských soutěží. V zadní části budovy funguje Galerie Portyč s plochou přibližně 260 metrů čtverečních. Zaměřuje se zejména na prezentaci a prodej děl regionálních umělců. Pod jednou střechou se tak potkává film, výtvarné umění i další kulturní program.
Proč právě Portyč?
Název kina odkazuje k místnímu pojmenování části Písku. Podle materiálů galerie se jeho původ spojuje s italským městem Portici u Neapole. Krajina tam měla vojákům píseckého 11. pěšího pluku připomínat prostředí na levém břehu Otavy. Místní název se postupně přenesl do označení kulturního domu a dnes také kina a galerie.
Od roku 2016 Portyč provozuje Centrum kultury města Písek. Kino je jednou z jeho scén vedle kulturního domu, divadla, letního kina, galerie a koncertní síně. Program proto nemusí znamenat jen pravidelné filmové představení. V objektu se mohou konat také besedy, přednášky, koncerty nebo vzdělávací akce.
Prakticky pro návštěvníky
Kino najdete na adrese Čechova 406/9 v Písku, přičemž vstup vede z ulice V Portyči. Aktuální program, možnosti rezervace a případné změny provozu je dobré ověřit před návštěvou, protože se mohou v průběhu roku měnit. Pokladna obvykle otevírá půl hodiny před začátkem prvního představení. Pokud máte čas, vyplatí se spojit film s návštěvou Galerie Portyč a vnímat budovu jako celek: jako kino, výstavní prostor i pozoruhodnou připomínku technické a společenské proměny Písku.