O místě
Na okraji lesa u silnice ze Zálesí do Vrbice, poblíž odbočky na Maleč, se dochovaly zbytky šachtové pece na pálení vápna. Vznikla v polovině 19. století a patří k nejstarším typům šachtových vápenných pecí, které postupně nahradily starší pálení vápna v jamách a milířích.
Věžovitá stavba z neomítnutého lomového kamene je zapuštěná do svahu, což pomáhalo udržet teplo a usnadňovalo zavážení vápence i paliva. Dochované zdivo má přibližně čtvercový půdorys o šířce 5,65 metru a dosahuje výšky asi 3,45 metru. Pec se směrem vzhůru mírně zužuje. Uvnitř se zachovala šachta s elipticky projmutými stěnami a kamennou valenou klenbou.
V dolní části býval otvor k zapalování ohniště a vybírání vypáleného vápna, v horní části pak zavážecí otvor s cihelným ostěním a ventilační průduch. Jižní strana byla částečně zřícená a později dozděná, takže její dnešní podoba není v celém rozsahu původní. Pec je významným dokladem vápenické výroby a technického vývoje regionu. Přestože má pálení vápna v okolí několikasetletou tradici, jde o jedinou dochovanou pec tohoto typu v katastru Zálesí a širším okolí.
Věžovitá stavba z neomítnutého lomového kamene je zapuštěná do svahu, což pomáhalo udržet teplo a usnadňovalo zavážení vápence i paliva. Dochované zdivo má přibližně čtvercový půdorys o šířce 5,65 metru a dosahuje výšky asi 3,45 metru. Pec se směrem vzhůru mírně zužuje. Uvnitř se zachovala šachta s elipticky projmutými stěnami a kamennou valenou klenbou.
V dolní části býval otvor k zapalování ohniště a vybírání vypáleného vápna, v horní části pak zavážecí otvor s cihelným ostěním a ventilační průduch. Jižní strana byla částečně zřícená a později dozděná, takže její dnešní podoba není v celém rozsahu původní. Pec je významným dokladem vápenické výroby a technického vývoje regionu. Přestože má pálení vápna v okolí několikasetletou tradici, jde o jedinou dochovanou pec tohoto typu v katastru Zálesí a širším okolí.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors