Pád, který dal vzniknout poutnímu místu
Kaple svatého Antonína Paduánského U Antoníčka připomíná, že za některými drobnými sakrálními stavbami stojí velmi osobní příběh. V Javorníku spadl z mostu syn Emílie Lorencové. Když nehodu přežil, rozhodla se matka za jeho záchranu poděkovat vybudováním kaple.
Místo leží u pramene v Rychlebských horách, nedaleko Javorníku. Vedle kaple se nachází studánka spojovaná se svatým Antonínem a také pomník svaté Marie. Celek tak spojuje několik prvků, které k podobným poutním místům často patří: drobnou sakrální architekturu, vodní pramen a příběh vděčnosti.
Od dřevěné stavby k neogotické kapli
Dnešní kaple není první stavbou, která na tomto místě stála. Předcházela jí dřevěná kaple, jež se časem dostala do špatného stavu. Roku 1806 ji nahradila kamenná stavba s věžičkou a zvonem. Ani ta však nevydržela bez úhony a později zchátrala.
Současná kaple vznikla v letech 1893 až 1894. Její návrh připravil javornický stavitel Alois Utner, který se podílel také na její výstavbě. Městský web ji popisuje jako neogotickou. Na zadní straně stavby je tabulka s letopočtem 1893, připomínající dobu jejího vzniku.
Kapli vysvětil probošt Josef Schindler 21. června 1896. Po opravě na začátku 90. let 20. století následovalo další slavnostní vysvěcení, a to 13. července 1993. Tato obnova pomohla uchovat místo, jehož podoba se v průběhu času měnila, ale jehož spojení s pramenem a příběhem záchrany zůstalo zachováno.
Pramen u kaple
Studánka svatého Antonína je přirozenou součástí zdejšího poutního místa. Právě blízkost pramene dává návštěvě další rozměr: člověk nepřichází pouze k samostatně stojící kapli, ale k místu, kde se vedle sebe potkávají voda, krajina a drobná sakrální památka. Turistický popis zmiňuje také pomník svaté Marie.
Označení studánka ale samo o sobě neznamená, že je voda pravidelně kontrolovaná nebo bezpečná k pití. Její aktuální zdravotní nezávadnost není doložena, a proto není vhodné počítat s ní jako se zdrojem pitné vody.
Drobný cíl v Rychlebských horách
U Antoníčka je zajímavým zastavením pro ty, kdo při poznávání Javornicka hledají vedle krajiny také místní příběhy a památky. Kaple není připomínkou velkých dějin, ale konkrétního lidského osudu, který dal vzniknout stavbě uchovávané po generace. Její proměny zároveň ukazují, jak se poutní místo dokázalo obnovovat, když starší kaple přestala sloužit.
Při hledání lze využít souřadnice 50.375455, 16.988617. Přesná poštovní adresa ani návštěvní doba nejsou spolehlivě doloženy. Návštěvu je proto nejlepší vnímat jako klidné zastavení u kaple a pramene, nikoli jako místo s garantovaným zázemím nebo provozními službami.