O místě
Třísovské oppidum je keltské výšinné sídliště z doby laténské, rozložené na ostrohu nad soutokem Vltavy a Křemžského potoka. Přírodní ochranu zde doplňovaly mohutné hradby – na západní straně se dochovaly dvě linie valů s vnějšími příkopy a pozůstatky klešťových bran. Vnitřní val měl původně kamennou čelní zeď a dosahoval výšky přibližně čtyř až pěti metrů. Opevnění patří k pozoruhodným konstrukcím svého druhu: mezi hradbami bylo zjištěno asi sedmdesát příčných valů a příkopů, které ztěžovaly postup útočníků.
Oppidum o rozloze 26 hektarů tvořily také dvě akropole, obytné stavby, zásobní jámy a dílny. Archeologové zde doložili zpracování bronzu, výrobu mincí i unikátní oktogonální sakrální stavbu s kůlovou konstrukcí. Nálezy svědčí o kontaktech se severní Itálií a o významu Třísova pro spojení keltského Boiohaema s Podunajím. K rozvoji sídla přispívala také okolní ložiska grafitu, využívaného při výrobě tuhové keramiky. Oppidum existovalo přibližně od poloviny 2. do druhé poloviny 1. století př. n. l. a bývá spojováno s historickým místem Abilununon z Ptolemaiovy mapy.
Oppidum o rozloze 26 hektarů tvořily také dvě akropole, obytné stavby, zásobní jámy a dílny. Archeologové zde doložili zpracování bronzu, výrobu mincí i unikátní oktogonální sakrální stavbu s kůlovou konstrukcí. Nálezy svědčí o kontaktech se severní Itálií a o významu Třísova pro spojení keltského Boiohaema s Podunajím. K rozvoji sídla přispívala také okolní ložiska grafitu, využívaného při výrobě tuhové keramiky. Oppidum existovalo přibližně od poloviny 2. do druhé poloviny 1. století př. n. l. a bývá spojováno s historickým místem Abilununon z Ptolemaiovy mapy.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors