O místě
Hradiště na vrcholu zalesněného Hradišťského vrchu u Písku zaujímá strategické místo nad řekou Otavou, která kopec obtéká ze tří stran. Pravěké opevněné sídliště se skládá ze dvou částí: lichoběžníkové akropole o rozloze asi 2,7 ha a menšího předhradí na severozápadě. Akropoli dodnes místy lemuje nízký val, nejlépe zachovaný na východní a severozápadní straně; vně valu se v některých úsecích dochovala také terénní prohlubeň, patrně pozůstatek příkopu. Opevnění bylo vybudováno z kamene a hlíny. Předhradí má rozlohu přibližně 0,8 ha, jeho val už však není v terénu patrný.
Význam lokality potvrdily archeologické výzkumy, které zde od 20. let 20. století odhalily množství pravěké keramiky i sklady říčních oblázků, pravděpodobně využívaných jako munice. Nálezy dokládají osídlení ve střední době bronzové, spojené s mohylovou kulturou, a především v mladší době bronzové s knovízskou kulturou. Hradiště tehdy mohlo být mocenským centrem s významem přesahujícím bezprostřední okolí. Přesné stáří opevnění zatím není jisté; podle srovnání mohlo vzniknout na přelomu starší a střední doby bronzové, případně až v době halštatské.