O místě
Protivínská sokolovna stojí přibližně půl kilometru severně od náměstí, při místní komunikaci a nedaleko platanové aleje vedoucí k pivovaru Platan. Byla postavena v letech 1922–1923 podle návrhu architekta Františka Krásného, který vytvořil desítky sokoloven a pro tělocvičný spolek představoval jednoho z nejvýznamnějších projektantů. Budova je cenným příkladem veřejné a sportovní architektury z počátku první republiky a dokládá význam sokolského hnutí v tehdejší společnosti.
Obdélný objekt s mírně vystupujícím vstupem působí střídmě. Hladké omítky doplňuje sokl z režného kamenného zdiva, výrazným prvkem hlavního průčelí je pět vysokých půlkruhových oken sálu a kamenně orámovaný vstup s nápisem SOKOL. Zadní část je členěna několika hmotami různé výšky a s odlišně tvarovanými okny. K východní straně byla v roce 1947 připojena patrová přístavba.
Sokolovna se dochovala téměř v autentickém stavu. Cenné jsou také interiéry s kazetovým stropem sálu, původním hlavním schodištěm s kovovým zábradlím, podlahami, dveřmi, okny a závěsnými svítidly. Celek tak připomíná nejen architektonickou tvorbu Františka Krásného, ale i podobu staveb určených pro rozvoj tělesné kultury v meziválečném období.
Obdélný objekt s mírně vystupujícím vstupem působí střídmě. Hladké omítky doplňuje sokl z režného kamenného zdiva, výrazným prvkem hlavního průčelí je pět vysokých půlkruhových oken sálu a kamenně orámovaný vstup s nápisem SOKOL. Zadní část je členěna několika hmotami různé výšky a s odlišně tvarovanými okny. K východní straně byla v roce 1947 připojena patrová přístavba.
Sokolovna se dochovala téměř v autentickém stavu. Cenné jsou také interiéry s kazetovým stropem sálu, původním hlavním schodištěm s kovovým zábradlím, podlahami, dveřmi, okny a závěsnými svítidly. Celek tak připomíná nejen architektonickou tvorbu Františka Krásného, ale i podobu staveb určených pro rozvoj tělesné kultury v meziválečném období.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors