O místě
Nejstarší části pocházejí patrně z první třetiny 19. století, úpravy proběhly v roce 1853. Obytné stavení obrácené průčelím k návsi má klasicistní výraz. Fasádu v přízemí i lichoběžníkovém štítu člení lizénové rámy, tedy jednoduché plastické pásy bez patek a hlavic. K obytnému domu přiléhají stáje a kolna, dvůr dále uzavírá průjezdná stodola, sýpka a chlévy. Mezi obytným domem a špýcharem se nachází brána s brankou. Cenné jsou zejména dochované historické konstrukce, návesní průčelí a původní hmotové i dispoziční uspořádání usedlosti, v němž se vedle klasicistních prvků odráží také tradice selského baroka.