O místě
Samostatně stojící dům na okraji bývalé židovské čtvrti v Boskovicích sloužil jako židovské rituální lázně. Poprvé jsou na tomto místě zmiňovány už roku 1684, kdy zde měly vzniknout ženské veřejné lázně. Po požáru mužských lázní v roce 1823 prošel objekt v letech 1837–1844 rozsáhlou přestavbou: z původně přízemní stavby se stal patrový dům určený ženám i mužům. Uvnitř se nacházely mikve, ve dvorním křídle pak letní lázně bez rituální očisty.
Budova má půdorys písmene L. Hlavní patrové křídlo doplňuje dlouhé přízemní boční křídlo s arkádou, která připomíná někdejší venkovní lázně. Výrazné průčelí s římsami, obloukově zakončenými prvky nad okny a suprafenestrami nese klasicistní až empírový charakter. Dochovala se také část původních konstrukcí, včetně zčásti klenutého přízemí a sklepa. Lázně sloužily židovské komunitě do roku 1942, později byly využívány jako veřejné lázně, skladiště, byty a dílny. Přestože pozdější úpravy změnily vnitřní uspořádání a zanikly mikve i venkovní nádrž, dům zůstává významnou připomínkou života židovské obce i důležitou součástí historické čtvrti.
Budova má půdorys písmene L. Hlavní patrové křídlo doplňuje dlouhé přízemní boční křídlo s arkádou, která připomíná někdejší venkovní lázně. Výrazné průčelí s římsami, obloukově zakončenými prvky nad okny a suprafenestrami nese klasicistní až empírový charakter. Dochovala se také část původních konstrukcí, včetně zčásti klenutého přízemí a sklepa. Lázně sloužily židovské komunitě do roku 1942, později byly využívány jako veřejné lázně, skladiště, byty a dílny. Přestože pozdější úpravy změnily vnitřní uspořádání a zanikly mikve i venkovní nádrž, dům zůstává významnou připomínkou života židovské obce i důležitou součástí historické čtvrti.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors