O místě
Břeclavský zámek stojí v rovinaté krajině na mírném návrší v ohybu dvou ramen Dyje. Jeho nejstarší dějiny souvisejí s hradem, jehož počátky jsou kladeny do let 1034–1035; jistě je doložen nejpozději roku 1078. Původně gotický hrad byl později přestavěn na renesanční dvoupatrový zámek. Jeho dvě křídla vytvářejí půdorys ve tvaru písmene L a v prvním patře vynikají sloupové arkády. Ve stavbě se dochovaly také pozůstatky středověkých konstrukcí včetně části obytné kruhové věže, takzvaného donjonu.
Dnešní výraznou podobu zámku vtiskly novogotické úpravy z počátku 19. století, kdy byl začleněn do komponované krajiny Lednicko-valtického areálu jako lovecký a odpočinkový objekt. Jižní průčelí zdůrazňují tři věžovité útvary, které připomínají romantickou umělou zříceninu. Zámek obklopuje cihlová ohradní zeď a ze severní strany k němu přiléhá menší volně krajinářský park z poloviny 19. století, svažující se k mlýnskému náhonu. Po husitských válkách se majiteli Břeclavi stali Liechtensteinové, v jejichž držení panství zůstalo s přestávkou od roku 1638 až do pozemkové reformy v roce 1925.
Dnešní výraznou podobu zámku vtiskly novogotické úpravy z počátku 19. století, kdy byl začleněn do komponované krajiny Lednicko-valtického areálu jako lovecký a odpočinkový objekt. Jižní průčelí zdůrazňují tři věžovité útvary, které připomínají romantickou umělou zříceninu. Zámek obklopuje cihlová ohradní zeď a ze severní strany k němu přiléhá menší volně krajinářský park z poloviny 19. století, svažující se k mlýnskému náhonu. Po husitských válkách se majiteli Břeclavi stali Liechtensteinové, v jejichž držení panství zůstalo s přestávkou od roku 1638 až do pozemkové reformy v roce 1925.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors