Podomí na Drahanské vrchovině není jen obec s dávnou historií. Je také pozůstatkem sídla, které rozdělily války, majetkové změny a nové katastrální hranice. V krajině kolem něj dodnes čekají na objevení stopy zaniklých vesnic, cest, mezí i dávných hospodářství.
Na ostrohu nad přítokem Malé Hané leží pozůstatky hradu, o jehož původu víme překvapivě málo. Kuchlov nemá zachovanou věž ani palác, přesto patří k významným archeologickým lokalitám Vyškovska. Jeho příběh se dnes čte především z příkopů, valů a nenápadných terénních stop.
Na vrchu Kojál se potkávají dvě měřítka: 600 metrů nad mořem a vysílač vysoký 340 metrů. Technická dominanta nad Krásenskem od roku 1959 šíří televizní a rozhlasový signál a připomíná, jak se proměňovalo vysílání v Československu.
Ve Studnicích na Drahanské vrchovině vede nenáročný okruh mezi loukami, lesem a studánkami. Dvanáct dřevěných soch a reliéfů na něm vypráví příběhy o andělovi s kalichem, tajemném hadovi, divoženkách i napraveném loupežníkovi.
Podél silnic v krajině Moravského krasu se táhne stromořadí, které si získalo pozornost celé republiky. V anketě Alej roku 2013 obsadilo první místo. Dnes je evidováno jako památný stromový objekt a připomíná, že i obyčejná cesta může mít své přírodní kouzlo.
Univerzitní lesy Mendelovy univerzity nabízejí jezdcům značené hipotrasy, které vedou okolím Řícmanic, Babic nad Svitavou a Ořešína. Barevné čtverce na stromech pomáhají naplánovat krátkou vyjížďku i několikahodinový trek, aniž by se jezdecký provoz střetával s hospodařením v lese.