O místě
Venkovská usedlost čp. 36 v Borovnici působí spíše jako malý zámeček než jako běžné selské stavení. Samostatně stojící areál tvoří zděný patrový obytný dům s bohatě zdobenou neogotickou fasádou a hospodářské budovy, které společně vymezují uzavřený dvůr. K reprezentativnímu vzhledu přispívají také pavlače lemující dvorní stranu obytného domu i patrového hospodářského objektu. Ten zahrnuje stodolu, vozovnu a sýpku, zatímco přízemní dvoukřídlá budova sloužila jako chlévy a stáje a nese pozdně klasicistní průčelí. Usedlost doplňují předzahrádky, zahrada se sadem a pastvinou i kamenný kříž před hospodářskou částí.
Původní stavení bylo celoroubené a patřilo Františku Buchtovi. V roce 1852 grunt převzal Silvestr Buchta, zvaný Kalášek, který roku 1861 požádal o povolení přestavby stodoly a kůlny. Dnešní podoba areálu představuje mimořádně výraznou ukázku velkého vesnického stavení z druhé poloviny 19. století. Svým neobvyklým, reprezentativním pojetím se vymyká tradiční venkovské zástavbě a dokládá způsob bydlení i hospodaření majetnějšího hospodáře v oblasti Žďárských vrchů.
Původní stavení bylo celoroubené a patřilo Františku Buchtovi. V roce 1852 grunt převzal Silvestr Buchta, zvaný Kalášek, který roku 1861 požádal o povolení přestavby stodoly a kůlny. Dnešní podoba areálu představuje mimořádně výraznou ukázku velkého vesnického stavení z druhé poloviny 19. století. Svým neobvyklým, reprezentativním pojetím se vymyká tradiční venkovské zástavbě a dokládá způsob bydlení i hospodaření majetnějšího hospodáře v oblasti Žďárských vrchů.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors