Strmé střechy, výrazné hmoty, šikmé linie a podpěry balkonů dávají Tylovu domu v Poličce nezaměnitelný vzhled. Budova z let 1924 až 1929 přitom není snadno zařaditelná do jediného architektonického stylu. V jejím výrazu se potkává doznívající kubismus, národní dekorativismus, moderní klasicismus, expresivní prvky i puristický plasticismus.
Výsledkem je stavba, která stojí za pozornost nejen během představení. Tylův dům patří k architektonicky nejzajímavějším objektům poličské městské památkové zóny a zároveň zůstává přirozenou součástí současného života města.
Divadlo z iniciativy místních ochotníků
Kořeny Tylova domu sahají hluboko do historie poličského divadelnictví. Místní ochotníci hráli nejméně od roku 1819. Než získali vlastní moderní budovu, museli se stěhovat mezi provizorními sály, radnicí, střelnicí a od roku 1841 také divadelním sálem chlapecké školy.
Právě ochotnický spolek Tyl se zasloužil o myšlenku vybudovat důstojný kulturní sál s divadlem. V roce 1921 se uskutečnila architektonická soutěž, do níž přišlo sedm návrhů. První cenu porota neudělila, druhé místo však získali pražští architekti Antonín Mendl a Václav Šantrůček. Porotci Milan Babuška a František Sander ocenili především originalitu jejich řešení.
Samotná stavba začala v roce 1924 a dokončena byla o pět let později. Slavnostní otevření proběhlo od 14. do 18. srpna 1929. Hlavním představením se 18. srpna stala Jiráskova Lucerna; světelné efekty tehdy řídil Alois Štědrý, vrchní osvětlovač Národního divadla.
Architektura na svažitém pozemku
Jedním z důvodů, proč Tylův dům působí tak výrazně, je jeho umístění na prudce svažitém pozemku. Architekti této vlastnosti nečelili jednoduchým vyrovnáním terénu, ale promítli ji do celkového uspořádání budovy. Mohutné hmoty doplňuje kamenný sokl, strmé střechy s vikýři, plastické římsy a zkosené podpěry balkonů.
Stavba navazuje na zkušenosti autorů s předválečným jehlancovým kubismem i poválečným expresionismem. Její charakter vzniká především kontrastem šikmých a horizontálních linií. Původní projekt počítal s kapacitou přibližně 1 200 návštěvníků, z toho 850 míst mělo být v přízemí a na balkoně. Kvůli nedostatku peněz se však výstavba protahovala a část ornamentiky fasád byla oproti návrhu zredukována.
Interiér s lóžemi a původním lustrem
Také uvnitř čekají detaily, které připomínají ambice meziválečného kulturního domu. Vstupní vestibul má teracovou podlahu a kazetový strop. Velký sál zdobí parketová podlaha, balkon a lóže po stranách jevištního portálu. Pozornost přitahuje také původní elektrický lustr s dvouvrstvou mosaznou konstrukcí.
Barevné řešení hlavního sálu pracuje s bílou, meruňkovou, béžovou a hnědou. Nejde jen o dekoraci; barvy pomáhají zvýraznit členění prostoru a jednotlivé architektonické prvky. Tylův dům tak nabízí zajímavý zážitek i návštěvníkům, kteří se o architekturu běžně nezajímají. Stačí se při návštěvě představení na chvíli rozhlédnout kolem sebe.
Od chátrající budovy ke kulturnímu centru
Po druhé světové válce budova postupně chátrala. V roce 1962 přešla pod správu Jednotného klubu pracujících při Adamovských strojírnách a následovaly dílčí opravy. Město Polička získalo Tylův dům do svého majetku v roce 1990.
Důležitou etapou se stala rozsáhlá obnova v letech 2001 až 2002 podle projektu Petra Šafáře. Interiéry upravil Petr Talanda a v suterénu vznikl také víceúčelový klub. Rekonstrukce tak podpořila proměnu původně především divadelního prostoru v širší kulturní centrum.
Dnes se zde konají divadelní představení, filmové projekce, koncerty, festivaly, klubové pořady i vzdělávací a jazykové kurzy. Tylův dům tak spojuje historickou architekturu s programem, který se průběžně mění podle sezony a aktuálních akcí.
Co vědět před návštěvou
Tylův dům najdete na adrese Vrchlického 53 v Poličce. Nejde o památku s běžnou pevnou prohlídkovou dobou; návštěva se obvykle váže ke konkrétnímu představení, filmu, koncertu nebo jiné akci. Aktuální program a provozní informace je proto vhodné ověřit před cestou u Tylova domu nebo města Poličky.
Na místě lze kontaktovat pořadatele také telefonicky na čísle 461 725 204 nebo e-mailem na adrese tyluvdum@tyluvdum.cz. Nejlepší způsob, jak budovu poznat, je spojit kulturní program s vnímáním jejích detailů: od svažitého půdorysu a výrazné fasády až po lóže, kazetový strop a mosazný lustr v hlavním sále.