O místě
Hrobka šlechtického rodu Pallavicinů stojí přibližně 1,7 km severně od Jemnice, u silnice směrem na Budeč a Želetavu. Monumentální mauzoleum z let 1900–1902 je zasazeno do pravidelného čtvercového parku, který obklopuje zděná ohradní zeď s úseky dekorativního mřížového plotu. Izolovaná poloha uprostřed polí a mírně vyvýšené umístění dávají stavbě výrazné místo v okolní krajině.
Přízemní kaple má půdorys řeckého kříže a nad jeho středem se zvedá kupole. Historisticky pojatá, neorenesanční stavba spočívá na terase přístupné po šesti kamenných stupních; kolem ní vede chodník ze žulových dlaždic. Na její výzdobě se podíleli vídeňští umělci, mezi nimi sochař Ignác Weirich. Mauzoleum vzniklo za Alexandra Osvalda Pallav iciniho po tragické smrti jeho prvorozeného syna Karla v roce 1900. Rod Pallavicinů, který jemnické panství vlastnil od roku 1841, zde vytvořil nové rodové pohřebiště namísto staršího místa v uherském Anyásu, ohrožovaného záplavami. Po zestátnění majetku byla hrobka v roce 1991 vykradena; dnes jsou v podzemní části uloženy ostatky hraběnky Gabrielle Pallavicini. Areál patří k nejvýznamnějším a nejlépe dochovaným dokladům sepulkrální architektury na Vysočině.
Přízemní kaple má půdorys řeckého kříže a nad jeho středem se zvedá kupole. Historisticky pojatá, neorenesanční stavba spočívá na terase přístupné po šesti kamenných stupních; kolem ní vede chodník ze žulových dlaždic. Na její výzdobě se podíleli vídeňští umělci, mezi nimi sochař Ignác Weirich. Mauzoleum vzniklo za Alexandra Osvalda Pallav iciniho po tragické smrti jeho prvorozeného syna Karla v roce 1900. Rod Pallavicinů, který jemnické panství vlastnil od roku 1841, zde vytvořil nové rodové pohřebiště namísto staršího místa v uherském Anyásu, ohrožovaného záplavami. Po zestátnění majetku byla hrobka v roce 1991 vykradena; dnes jsou v podzemní části uloženy ostatky hraběnky Gabrielle Pallavicini. Areál patří k nejvýznamnějším a nejlépe dochovaným dokladům sepulkrální architektury na Vysočině.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors