O místě
Jednoduchá orientovaná budova má obdélný půdorys s polygonálním závěrem a sedlovou střechu. Nejvýraznější je západní průčelí s trojúhelným štítem, vstupem v kamenném ostění, termálním oknem a čtyřmi nikami určenými pro sochy světců. Současná podoba vychází z historického vzhledu kaple a připomíná její barokní přestavbu.
Duchovnímu účelu sloužila do roku 1785, kdy byla v rámci josefínských reforem odsvěcena. Před zbořením ji uchránila hraběnka Antonie Daunová, která ji roku 1788 koupila spolu se sousedním kostelem a o dva roky později obě stavby darovala městu. Kaple pak postupně sloužila jako skladiště, nemocnice a obytný prostor. Její složitý stavební vývoj je cenným dokladem historie Jemnice.