O místě
Myslivna Majdalena je solitérní jednopatrová barokní stavba na travnatém pozemku u silnice mezi Novou Říší a Krasonicemi. Původně sloužila jako poutní kaple sv. Magdaleny, připomínaná už roku 1629. Po zrušení kaple byla na začátku 19. století přestavěna na myslivnu; nápisová deska nad hlavním vstupem připomíná její odsvěcení a změnu účelu v roce 1807.
Budova má obdélný půdorys se široce zkosenými nárožími, která zdůrazňují pilastry. Zachovala si řadu prvků původní kaple, například výrazné průčelí, kamenné ostění vstupu se segmentovým nadsvětlíkem a strmou sedlovou střechu s vikýři. K východní straně přiléhá nízká část někdejšího presbytáře, dnes využívaná k bydlení. Výzkum krovu ukázal, že jeho hlavní část pochází z přestavby v letech 1766–1768, zatímco úpravy související s přeměnou na myslivnu proběhly kolem let 1803–1807. Majdalena je významná také spojením s básníkem Otokarem Březinou, který zde trávil letní pobyty; tuto skutečnost připomínala kamenná deska od jaroměřického sochaře Josefa Kapina.
Budova má obdélný půdorys se široce zkosenými nárožími, která zdůrazňují pilastry. Zachovala si řadu prvků původní kaple, například výrazné průčelí, kamenné ostění vstupu se segmentovým nadsvětlíkem a strmou sedlovou střechu s vikýři. K východní straně přiléhá nízká část někdejšího presbytáře, dnes využívaná k bydlení. Výzkum krovu ukázal, že jeho hlavní část pochází z přestavby v letech 1766–1768, zatímco úpravy související s přeměnou na myslivnu proběhly kolem let 1803–1807. Majdalena je významná také spojením s básníkem Otokarem Březinou, který zde trávil letní pobyty; tuto skutečnost připomínala kamenná deska od jaroměřického sochaře Josefa Kapina.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors