Mohylník

V lese na okraji katastru Libčan se nachází žárový mohylník z období popelnicových polí, spojovaný s lužickou kulturou a datovaný přibližně do let 1300–800 př. n. l. Dnes je zde patrných sedm mohyl a čtyři další terénní útvary, které mohou být pozůstatky zaniklých mohylových násypů. Při výzkumu v roce 1905 jich bylo zaznamenáno celkem jedenáct. Lokalita byla známá už v 19. století. Roku 1846 nebo 1847 zde libčanský farář J. Kašpar popsal sedm či osm mohyl a jednu prozkoumal. V roce 1858 V. Krolmus odkryl šest mohyl; nalezl lidské kosti, střepy, popel, uhlíky a mazanici. Další výzkumy v letech 1904 a 1905 přinesly například soubor 19 nádob a bronzové jehlice. Část mohyl však byla už tehdy narušená a lokalitu poškodily také lesní práce, takže některé výzkumy probíhaly v značně změněném terénu. Místo se dnes označuje jako Zádušní les, ve starší literatuře se objevují také názvy Petřiny, Panský nebo Farský les. V některých pramenech bývá lokalita spojována s nedalekou Hvozdnicí nebo zaměňována s jiným pohřebištěm u Libčan.