O místě
Areál spojuje průmyslovou funkci s jednotně pojatou historizující architekturou. Přízemní omítané stavby stojí na kamenných podezdívkách a zdobí je římsy, tabulové štíty, nárožní věžice a plastické dekorativní prvky. Důl byl v roce 1926 sloučen se sousedním Dolem Zárubek; tehdy došlo mimo jiné k přechodu od parního k elektrickému těžnímu stroji a k úpravám některých provozních budov. Provoz skončil v roce 1994. Po období chátrání začal být areál od roku 2003 postupně využíván a obnovován. Díky kompaktně dochovanému celku a kvalitnímu architektonickému řešení patří k nejvýznamnějším areálům ostravského revíru.