O místě
Železniční tunel ve Slavíči je pozůstatkem původní trasy Severní dráhy císaře Ferdinanda, vybudované v roce 1847. Jednokolejná stavba dlouhá 259 metrů prochází středem někdejší samostatné obce a patří k nejstarším dochovaným železničním tunelům ve střední Evropě. Z provozu byla vyřazena v roce 1895, kdy se trať změnila a později došlo k jejímu zdvojkolejnění.
Tunel vznikl zaklenutím zemního zářezu takzvanou německou neboli jádrovou metodou. Jeho eliptická trouba má obezdívku z tesaných vápencových kvádrů a uvnitř se nacházejí dva výklenky. Z obou stran ji uzavírají kamenné portály s konkávně prohnutými bočními zdmi. Výraznější je západní portál s portálovým věncem, polopilíři, atikou a pískovcovými akroteriemi zdobenými motivem závitnic a lotosového květu. Východní portál má odlišně řešené zakončení s nízkým trojúhelným štítem a slepou balustrádou.
Stavba se dochovala v mimořádně původním stavu a představuje cenný doklad počátků železničního stavitelství na území dnešní České republiky. Její klasicistně až empírově působící architektonické řešení zároveň ukazuje, jakou pozornost věnovali stavitelé reprezentativní podobě prvních železničních tratí.
Tunel vznikl zaklenutím zemního zářezu takzvanou německou neboli jádrovou metodou. Jeho eliptická trouba má obezdívku z tesaných vápencových kvádrů a uvnitř se nacházejí dva výklenky. Z obou stran ji uzavírají kamenné portály s konkávně prohnutými bočními zdmi. Výraznější je západní portál s portálovým věncem, polopilíři, atikou a pískovcovými akroteriemi zdobenými motivem závitnic a lotosového květu. Východní portál má odlišně řešené zakončení s nízkým trojúhelným štítem a slepou balustrádou.
Stavba se dochovala v mimořádně původním stavu a představuje cenný doklad počátků železničního stavitelství na území dnešní České republiky. Její klasicistně až empírově působící architektonické řešení zároveň ukazuje, jakou pozornost věnovali stavitelé reprezentativní podobě prvních železničních tratí.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors