Poštovní přepřahací stanice
O místě
Poštovní přepřahací stanice ve Velkém Újezdu je pozdně barokní stavba z 80. let 18. století. Vyrostla u tzv. císařské silnice budované v letech 1782–1787, která spojovala Vídeň s Olomoucí a Krakovem. Sloužila jako místo, kde se při poštovní přepravě měnili koně. Jde o typologicky ojedinělý objekt na Olomoucku, v jehož podobě se barokní architektura propojila s prvky lidového stavitelství.
Přízemní zděná budova má obdélný půdorys a sedlovou, odstupněnou střechu. Uliční průčelí s osmi okenními osami zdobí jednoduchý sokl, profilovaná korunní římsa a trojúhelníkový štít s plastickým rámováním. Na bočních štítech jsou dvě půlkruhová okénka oddělená zděným pilířkem. Dispozici utváří centrální chodba s trámovým stropem, na kterou navazují jednotlivé místnosti; u dvorního vstupu se dochovala klenutá hala.
Výrazným detailem je břidlicová tabulka ve štítu s iniciálami posledního poštmistra Otto Brosche a letopočtem 1837, kdy byla stavba obnovena. K dalším úpravám došlo v 90. letech 20. století.
Přízemní zděná budova má obdélný půdorys a sedlovou, odstupněnou střechu. Uliční průčelí s osmi okenními osami zdobí jednoduchý sokl, profilovaná korunní římsa a trojúhelníkový štít s plastickým rámováním. Na bočních štítech jsou dvě půlkruhová okénka oddělená zděným pilířkem. Dispozici utváří centrální chodba s trámovým stropem, na kterou navazují jednotlivé místnosti; u dvorního vstupu se dochovala klenutá hala.
Výrazným detailem je břidlicová tabulka ve štítu s iniciálami posledního poštmistra Otto Brosche a letopočtem 1837, kdy byla stavba obnovena. K dalším úpravám došlo v 90. letech 20. století.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors