Rudný důl Poštovní štola

Poštovní štola ve Zlatých Horách je původně středověké důlní dílo, které dokládá dlouhou historii těžby ve Zlatohorském rudním revíru. Zpočátku se zde dobývalo zlato, později měděné rudy; využívala se také důlní voda při výrobě vitriolu. V 16. a 17. století byla štola pravděpodobně součástí revíru Dolní a Horní Neufang. Na mapě z roku 1769 je uvedena jako důl Sv. Trojice v důlním poli Maria Theresia. K dalšímu zmáhání Poštovní a sousední Modré štoly došlo v letech 1846–1848, později byly zahrnuty do komplexu označovaného jako důl Donatus.

Památka je cenná nejen samotným podzemím, ale i množstvím stop po hornické činnosti na povrchu. Dochovalo se ústí štoly, propadlé dobývky, jámy, odvaly a vodní kanál dlouhý přibližně 200 metrů. V podzemí se nacházejí chodby, nadlomy s jezírky, kamenné základky i pozůstatky vodotěžního zařízení s dřevěným potrubím, patrně z 18. století. Zajímavým dokladem tehdejší práce je také připravené dřevo pro dobývání metodou sázení ohněm. Poštovní štola tak zachovává svědectví o vývoji těžby i geologických poměrech zdejšího revíru.