O místě
Klasicistní sousoší Nejsvětější Trojice stojí na kopci severně od Bystřece, na rozcestí polních cest. Vzniklo patrně kolem poloviny 19. století a dodnes představuje zachovalý příklad drobné sakrální památky, která v krajině vyjadřovala zbožnost a zároveň sloužila jako orientační bod. Z místa se otevírá výhled k pásu Orlických hor, na Jablonné nad Orlicí i na samotný Bystřec.
Památka je zhotovena z jemnozrnného pískovce s výraznými šedými žilami. Na hranolovém, střídmě zdobeném podstavci je umístěn plintus s oválným reliéfem Nejsvětější Trojice. Bůh Otec a Kristus jsou zachyceni jako sedící postavy; Kristus se opírá o vysoký kříž, zatímco Otec drží jablko a žezlo a žehná. Nad nimi se vznáší holubice jako symbol Ducha svatého. Na čelní straně podstavce je také reliéf svatého Jana Nepomuckého. Po stranách bývali umístěni dva andílci, oba jsou dnes odcizeni. Sousoší původně doplňovaly vzrostlé lípy, které byly nahrazeny novými. Podle farní pamětní knihy z roku 1848 může jít o „kapli Nejsvětější Trojice“ uváděnou v tehdejším záznamu.
Památka je zhotovena z jemnozrnného pískovce s výraznými šedými žilami. Na hranolovém, střídmě zdobeném podstavci je umístěn plintus s oválným reliéfem Nejsvětější Trojice. Bůh Otec a Kristus jsou zachyceni jako sedící postavy; Kristus se opírá o vysoký kříž, zatímco Otec drží jablko a žezlo a žehná. Nad nimi se vznáší holubice jako symbol Ducha svatého. Na čelní straně podstavce je také reliéf svatého Jana Nepomuckého. Po stranách bývali umístěni dva andílci, oba jsou dnes odcizeni. Sousoší původně doplňovaly vzrostlé lípy, které byly nahrazeny novými. Podle farní pamětní knihy z roku 1848 může jít o „kapli Nejsvětější Trojice“ uváděnou v tehdejším záznamu.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors