Kostel sv. Václava

Kostel sv. Václava v Jezbořicích je výraznou součástí historické kompozice obce a zároveň cenným dokladem jejího významu od středověku až do 18. a 19. století. Jádrem areálu je protáhlá gotická stavba, vzniklá patrně kolem poloviny 14. století. Na západě k ní přiléhá předsíň, na východní straně sakristie. Kostel stojí uprostřed hřbitova, který obklopuje ohradní zeď z lomového zdiva. K jeho jižní straně je do zdi zapojena osmiboká dřevěná zvonice štenýřového typu, představující hodnotnou barokní součást areálu. Jezbořice jsou písemně doloženy už roku 1349, kdy byly místní fary hradeckého archidiakonátu přičleněny k nově vznikajícímu litomyšlskému biskupství. Kostel měl v 17. i 18. století statut farního kostela; roku 1725 byl inkorporován k Mikulovicím. Na jeho patronátu se v průběhu staletí podíleli mimo jiné olomoucký biskup, Jindřich starší Minsterberský, Vilém z Pernštejna a později majitelé čivického panství.