Městské opevnění

Litomyšlské městské opevnění se dochovalo jen v útržcích, přesto připomíná středověký původ města i jeho správní samostatnost. Zděné hradby z lomového kamene vznikaly od roku 1351, kdy Karel IV. udělil litomyšlskému biskupovi právo vybírat clo na jejich stavbu. Dokončeny byly patrně za biskupa Jana II. ze Středy. Opevnění obepínalo město od prostoru u hradu přes svah a okolí řeky Loučné až k panskému mlýnu. Mělo dvě brány – horní neboli německou a dolní neboli českou. Hradby byly několikrát opravovány, mimo jiné po požárech v letech 1546 a 1560, v 19. století však postupně zanikaly spolu s oběma branami.

Nejvýraznějším pozůstatkem opevnění Nového Města je Červená věž z konce 15. století, spojovaná s dobou vlády Kostků z Postupic. Čtyřboká stavba má tři podlaží, nároží zpevněná zdivem a v interiéru valené klenby. Ve východní stěně se dochovala erbovní deska s kostkovským znakem. Věž dnes náleží k areálu restaurátorské školy a slouží jako restaurátorské muzeum. Další úseky hradeb jsou patrné za domy, děkanstvím a klášterními zahradami; u proboštství se dochovala také část zdi s baštou a zaslepenou střílnou. Opevnění mělo především ochrannou a policejní, nikoli významnou vojenskou funkci.