Archeologie ukrytá pod podlahou
Největší překvapení čeká návštěvníka hned u vstupu. Pod dnešním muzeem se zachovaly pozůstatky někdejšího Nového, jinak také Horního Města. Archeologický výzkum v letech 2012 až 2013 odhalil torza měšťanských domů, původní komunikaci, část hradby i hradní brány. Nálezy připomínají, že Zámecké návrší nebylo vždy jen reprezentativním areálem zámku a církevních staveb.
Zkoumaný prostor ležel uvnitř původně hrazeného biskupského a později hradního areálu. Od konce 13. do začátku 15. století zde zasahoval také městský hřbitov. Nové Město vzniklo někdy před rokem 1490 z iniciativy Bohuše Kostky z Postupic a dokončeno bylo přibližně kolem roku 1510. Po požárech v letech 1546 a 1635 už nebylo obnoveno a jeho plocha se později stala součástí piaristického areálu.
Archeologické pozůstatky byly zachovány přímo na místě a začleněny do nového vstupního objektu. Běžně se prohlížejí přes prosklené stěny, nikoli jako samostatná podzemní trasa. I tak jde o působivý způsob, jak si při návštěvě uvědomit, že pod současnou Litomyšlí leží několik vrstev městské historie.
Od piaristické školy k modernímu muzeu
Dnešní budova vznikla v letech 1714 až 1719 podle plánů Giovanniho Battisty Alliprandiho. Byla součástí piaristického školského areálu a hluboko se zařezává do svahu Hory Olivetské. Se sousedními stavbami ji spojovalo také kryté schodiště zvané fortna.
Piaristé přišli do Litomyšle roku 1640 z podnětu Frebonie z Pernštejna. Jejich školy nabízely základní i gymnaziální vzdělání, později zde působil také filozofický ústav. Žáci se učili číst, psát a latinsky, ale školní život zahrnoval i hudbu, zpěv, akademie a divadelní představení. Filozofický ústav fungoval nejprve v letech 1733 až 1754 a znovu v období 1802 až 1849. Na zdejším gymnáziu navíc v několika obdobích vyučoval Alois Jirásek.
Budovu poškodily požáry v letech 1775 a 1814, do dnešní podoby byla upravena roku 1826. Po více než dvou stoletích školního provozu se stala domovem muzea. To bylo založeno v roce 1891 a od roku 1926 sídlí právě zde; veřejnosti se po adaptačních úpravách otevřelo 13. května 1928.
Výraznou proměnou prošel objekt v letech 2012 až 2014 podle návrhu architekta Josefa Pleskota. Rekonstrukce citlivě propojila historickou stavbu s novými návštěvnickými prostory a získala ocenění Gloria musaealis i titul Stavba roku Pardubického kraje 2015 v kategorii obnovy nemovitých kulturních památek.
Devět pohledů na Litomyšl
Stálá expozice Litomyšl – město kultury a vzdělanosti není sestavena jako jednolitý chronologický příběh. V devíti tematických částech ukazuje město z různých úhlů – od pravěku a středověku přes školství a církevní dějiny až po moderní kulturu, techniku a každodenní život.
Část věnovaná Zámeckému návrší využívá modely a film k vysvětlení vývoje lokality od kláštera a biskupství přes hrad s Novým Městem až k zámku a piaristickým stavbám. Kabinet starších dějin pak přibližuje například faksimile cestovního breviáře Liber viaticus Jana ze Středy z doby kolem roku 1360, Graduál literátského sboru z roku 1563 nebo bohatě zdobený katovský meč. Podle muzejní interpretace byl tento meč roku 1680 použit při popravě dvou vůdců selského povstání.
Mezi neobvyklé exponáty patří daguerrotypický přístroj Flora Staška z roku 1840, který muzeum označuje za nejstarší fotoaparát v České republice. Pozornost přitáhne také Portmanův knihařský lis, replika Křižíkovy obloukové lampy, přibližně třímetrová Müllerova mapa Čech z roku 1722 nebo jedno z nejstarších dochovaných českých jízdních kol firmy Vorbach. Nechybí ani závodní motocykl ESO 500 z roku 1950.
Etnografická část se věnuje venkovu v okolí Litomyšle, lidovému umění, krojům, podmalbám na skle a výrobkům z vysočinských skláren. Kabinet moderních dějin připomíná městský život od poloviny 19. století a instalace Litomyšlské nebe propojuje známé osobnosti spjaté s městem – od Bedřicha Smetany a Boženy Němcové po Aloise Jiráska, Magdalenu Dobromilu Rettigovou nebo Josefa Váchala.
Muzeum, kde se dá objevovat
Expozice počítá i s návštěvníky, kteří dávají přednost zážitku před dlouhým čtením popisek. Dětská část Račte vstoupit nabízí miniaturní náměstí, model Litomyšle z roku 1540, převlékárnu s replikami oděvů z 19. století, kvízy a zeměpisné úkoly. Historická hra Minulé životy zavádí děti do doby „za starého mocnářství“ a na závěr lze zhlédnout filmy o dějinách města.
Samostatnou atmosféru má lapidárium, pojaté jako náhledový depozitář se stovkami architektonických článků ze staveb v Litomyšli od 13. do 20. století. K vidění je například nápisová deska z dolní litomyšlské brány z roku 1536. Sběratelské vášni je věnován kabinet vycházející ze sbírek Quidona Šimka, kupce, kreslíře, kronikáře a spoluzakladatele muzea. Zvláštní pozornost si zaslouží také malované terče, které si vítězové střeleckých soutěží nechávali vytvářet jako památku.
Regionální muzeum leží na adrese Jiráskova 9 přímo na Zámeckém návrší. Hlavní budova je podle muzea bezbariérová a návštěvu lze spojit se zámkem, piaristickým chrámem Nalezení sv. Kříže, Rodným bytem Bedřicha Smetany nebo Portmoneem – Museem Josefa Váchala. Aktuální otevírací dobu, vstupné a program je vhodné před cestou ověřit, protože se během roku mění.