O místě
Nejstarší částí je obytné stavení pozdně renesančního původu, patrně z druhé poloviny 16. století. Jeho jižní průčelí zdobí dvojice mohutných dvouetážových štítů s volutovými křídly, nikami a vrcholovými nástavci. K cenným prvkům patří také renesanční krov s ručně tesanými trámy a kolíkovanými tesařskými spoji, původní klenby a malý sklep s valenou klenbou. Bývalé stáje mohou mít rovněž renesanční základ, později upravovaný v baroku či klasicismu. Stodola je pravděpodobně mladší, snad barokní nebo klasicistní.
Budovy mají převážně sedlové střechy s tradičními pálenými bobrovkami, z nichž značná část je historická a ručně vyráběná. Navzdory úpravám ve 20. století a na počátku 21. století zůstaly zachovány původní hmoty staveb, historické zdivo, krovy, klenby i další konstrukce, díky nimž dvůr představuje cenný doklad vývoje venkovského hospodářského areálu.