O místě
Klášter benediktinů v Pozorce u Kladrub vznikl roku 1115 z podnětu knížete Vladislava I. na návrší nad řekou Úhlavkou. Rozsáhlý areál tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie, konventy, prelatury, hospodářské budovy, škola, zahrada, park a další objekty. Jeho dnešní podoba je výsledkem několika staletí vývoje a dodnes v ní lze sledovat románské, gotické, renesanční i barokní stavební vrstvy.
Nejvýznamnější stavbou je monumentální trojlodní bazilika dokončená roku 1233. Při barokní přestavbě v letech 1712–1726 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho zůstala zachována podstatná část původní románské stavby. Santini zde vytvořil osobitou barokně-gotickou architekturu, která patří k nejcennějším dílům svého druhu. Na výstavbě nového konventu, zahájené roku 1729, se pravděpodobně podílel Kilián Ignác Dientzenhofer.
Klášter opakovaně poškodily válečné vpády a požáry, po nichž následovaly opravy a přestavby. Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 sloužil areál různým účelům; nový konvent byl v letech 1899–1900 upraven na pivovar. Roku 1945 přešel majetek na stát. Celý areál je cenný nejen jednotlivými stavbami, ale i půdorysem vycházejícím ze středověkého založení.
Nejvýznamnější stavbou je monumentální trojlodní bazilika dokončená roku 1233. Při barokní přestavbě v letech 1712–1726 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho zůstala zachována podstatná část původní románské stavby. Santini zde vytvořil osobitou barokně-gotickou architekturu, která patří k nejcennějším dílům svého druhu. Na výstavbě nového konventu, zahájené roku 1729, se pravděpodobně podílel Kilián Ignác Dientzenhofer.
Klášter opakovaně poškodily válečné vpády a požáry, po nichž následovaly opravy a přestavby. Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 sloužil areál různým účelům; nový konvent byl v letech 1899–1900 upraven na pivovar. Roku 1945 přešel majetek na stát. Celý areál je cenný nejen jednotlivými stavbami, ale i půdorysem vycházejícím ze středověkého založení.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors