O místě
Kostel sv. Maří Magdalény stojí na vyvýšeném jihozápadním okraji Malého Boru a spolu s okolním hřbitovem tvoří výraznou dominantu obce. Jádro kostela je pozdně románské, z doby kolem roku 1200. Z této etapy se dochovalo obvodové zdivo lodi i značná část věže, v níž jsou patrné románské arkády, klenba a drobná okenní okénka. Kostel je v písemných pramenech připomínán už roku 1356.
Ve 14. století byly ke stavbě připojeny kaple s žebrovými klenbami a dochovaly se také fragmenty středověkých nástěnných maleb v prvním patře věže. V 16. století získal kostel prostornější obdélný presbytář a další úpravy následovaly v baroku. Tehdy se měnila okna, arkády i vnitřní výzdoba, vznikla sakristie a nové krovy. Roku 1815 byla nadstavěna oratoř a později přibyla západní patrová předsíň se schodištěm.
Areál doplňuje kamenné ohrazení bývalého a současného hřbitova, márnice z 19. století, pseudobarokní hrobka rodiny Benedyktů a pamětní kříž u přístupového schodiště. Celek tak spojuje románské, gotické i barokní stavební vrstvy s pozdější podobou hřbitovního areálu.
Ve 14. století byly ke stavbě připojeny kaple s žebrovými klenbami a dochovaly se také fragmenty středověkých nástěnných maleb v prvním patře věže. V 16. století získal kostel prostornější obdélný presbytář a další úpravy následovaly v baroku. Tehdy se měnila okna, arkády i vnitřní výzdoba, vznikla sakristie a nové krovy. Roku 1815 byla nadstavěna oratoř a později přibyla západní patrová předsíň se schodištěm.
Areál doplňuje kamenné ohrazení bývalého a současného hřbitova, márnice z 19. století, pseudobarokní hrobka rodiny Benedyktů a pamětní kříž u přístupového schodiště. Celek tak spojuje románské, gotické i barokní stavební vrstvy s pozdější podobou hřbitovního areálu.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors