O místě
Areál kostela sv. Jana Křtitele s farou patří k nejvýznamnějším součástem historického Manětína. Kostel stojí na terase a se zámkem jej spojuje patrová zděná krytá chodba. Spolu se zámeckým areálem a terasami tvoří jeden z nejhodnotnějších urbanistických celků města, který byl vyhlášen národní kulturní památkou.
Na místě dnešního kostela stála již románská stavba, jejíž podoba není známá. Později vznikl gotický kostel, z něhož se nejzřetelněji dochovaly opěráky presbytáře. Zásadní proměnou prošel po požáru v letech 1712–1717, kdy jej přestavěl J. Hess z Tyrolska. Tehdy byla upravena loď, věž i okna a vzniklo také dnešní zaklenutí lodi a presbytáře. Kostel byl dále renovován v letech 1787 a 1875.
Ze západu ke kostelu přiléhá fara, jejíž sklepy uchovávají jádro z 15. až 16. století. Také fara byla po požáru kolem poloviny 18. století přestavěna a později upravována. Areál vymezuje ohradní zeď se dvěma branami a doplňují jej sochy sv. Jana Křtitele, sv. Otýlie, Piety a Krista i skupiny smírčích a kovaných křížů. Nejvýraznější podobu celému souboru vtiskla vrcholně barokní přestavba.
Na místě dnešního kostela stála již románská stavba, jejíž podoba není známá. Později vznikl gotický kostel, z něhož se nejzřetelněji dochovaly opěráky presbytáře. Zásadní proměnou prošel po požáru v letech 1712–1717, kdy jej přestavěl J. Hess z Tyrolska. Tehdy byla upravena loď, věž i okna a vzniklo také dnešní zaklenutí lodi a presbytáře. Kostel byl dále renovován v letech 1787 a 1875.
Ze západu ke kostelu přiléhá fara, jejíž sklepy uchovávají jádro z 15. až 16. století. Také fara byla po požáru kolem poloviny 18. století přestavěna a později upravována. Areál vymezuje ohradní zeď se dvěma branami a doplňují jej sochy sv. Jana Křtitele, sv. Otýlie, Piety a Krista i skupiny smírčích a kovaných křížů. Nejvýraznější podobu celému souboru vtiskla vrcholně barokní přestavba.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors