Vodní mlýn

Nárožní budova bývalého vodního mlýna připomíná dlouhou historii místa na Plzeňském Předměstí. Mlýn je doložen už ve druhé polovině 16. století, přičemž jádro dnešní obytné části pravděpodobně pochází ze 17. století. Její současný vzhled utvářela především barokní přestavba v 18. století, později doplněná úpravami v 19. a 20. století. Jednopatrový omítnutý dům má městské průčelí o šesti okenních osách. Přízemí zdobí plochá bosáž, patro člení lizénové rámy a mezi okny jsou dva oválné rámy s nástěnnými malbami sv. Josefa a sv. Floriána. Interiér připomíná původní účel stavby také klenbami v přízemí. Samostatná mlýnice byla nahrazena novostavbou v roce 1877. Na konci 19. století se areál začal měnit v průmyslový podnik: roku 1897 si mlýn pronajali zámečník Julius Guth a obchodník Julius Neumann a upravili jej pro výrobu železářského zboží. Tato proměna postupně změnila také původní hospodářské zázemí mlýna.