Rejskova kašna
O místě
Uprostřed Rejskova náměstí stojí dvanáctiboká kamenná stavba z pískovcových kvádrů, jejíž bohatá výzdoba patří k působivým ukázkám pozdní gotiky. Vznikla v letech 1493–1495 původně jako zastřešený vodní rezervoár. Z cisterny se voda rozváděla páteřními ulicemi ke klíčovým městským stavbám, mimo jiné k Vlašskému dvoru, Hrádku, radnici a pivovaru. Teprve po úpravě v roce 1663 začala kašna sloužit v dnešním smyslu.
Stěny zdobí slepé kružby, plaménkové motivy, fiály, kraby, křížové kytky a baldachýny. Na nárožích jsou polosloupky s listovými hlavicemi, mezi nimiž se původně mohly nacházet plastiky. Výtoky v podobě hlav fantastických draků připomínají technickou funkci stavby. Na jižní a severní straně je vytesán letopočet 1495.
Za autora bývá považován Matěj Rejsek, jisté však není ani jeho autorství, ani podíl vratislavského stavitele Briccia Gauskeho. Kašna byla zásadně obnovena v letech 1887–1890 a restaurována také v letech 2010–2011. Spojuje mimořádnou pozdně gotickou architekturu s jedinečným dokladem středověkého zásobování města vodou.
Stěny zdobí slepé kružby, plaménkové motivy, fiály, kraby, křížové kytky a baldachýny. Na nárožích jsou polosloupky s listovými hlavicemi, mezi nimiž se původně mohly nacházet plastiky. Výtoky v podobě hlav fantastických draků připomínají technickou funkci stavby. Na jižní a severní straně je vytesán letopočet 1495.
Za autora bývá považován Matěj Rejsek, jisté však není ani jeho autorství, ani podíl vratislavského stavitele Briccia Gauskeho. Kašna byla zásadně obnovena v letech 1887–1890 a restaurována také v letech 2010–2011. Spojuje mimořádnou pozdně gotickou architekturu s jedinečným dokladem středověkého zásobování města vodou.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors