O místě
Měšický zámek je pozdně barokní sídlo, které spolu s hospodářskými budovami, parkem a zahradním kasinem tvoří pozoruhodně ucelený areál v jihovýchodní části obce. Jeho podoba nevznikla najednou: velkorysá urbanistická koncepce se začala rodit už ve 40. letech 18. století za Františka Václava Nostice. Podél dvou rovnoběžných cest, dnešních ulic Hlavní a Měšická, postupně vyrůstala pravidelně uspořádaná zástavba a hospodářské zázemí. Stavba samotného zámku přišla až v letech 1767–1775, kdy nahradila starší sídlo vzniklé přestavbou někdejší tvrze. Novostavbu navrhl Anton Haffenecker.
Trojkřídlý zámek je otevřený čestným dvorem k severu a spolu se zahradním kasinem na opačném konci areálu vytváří jeho hlavní osu. Jižně od budovy se rozkládá rozsáhlý park, původně francouzsky koncipovaný, který byl v 19. století upraven v anglickém stylu. K cenným prvkům patří také hospodářské stavby, dochované části bažantnic a zbytky takzvaných ha-ha zdí v ohradě parku. Význam Měšic spočívá nejen v architektuře zámku, ale především v mimořádně zachovaném celku, kde jsou dodnes čitelné původní komunikační osy i vztah sídla, vesnice a krajiny.
Trojkřídlý zámek je otevřený čestným dvorem k severu a spolu se zahradním kasinem na opačném konci areálu vytváří jeho hlavní osu. Jižně od budovy se rozkládá rozsáhlý park, původně francouzsky koncipovaný, který byl v 19. století upraven v anglickém stylu. K cenným prvkům patří také hospodářské stavby, dochované části bažantnic a zbytky takzvaných ha-ha zdí v ohradě parku. Význam Měšic spočívá nejen v architektuře zámku, ale především v mimořádně zachovaném celku, kde jsou dodnes čitelné původní komunikační osy i vztah sídla, vesnice a krajiny.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors