O místě
Tříkrálová štola v Mikulovském údolí patří k významným pozůstatkům historické těžby stříbra v okolí Mikulova. Práce na jejím ražení začaly v 16. století, největší rozvoj důlní činnosti však přineslo 18. a 19. století, kdy byly některé starší chodby znovu proraženy. Těžba pravděpodobně skončila ve třetí třetině 19. století.
Důlní dílo tvoří rozsáhlý komplex chodeb a dobývek, který byl se zemí propojen šachtou. Největší z dobývek dosahuje přibližně 3 metrů na šířku, 20 metrů na délku a 15 až 20 metrů na výšku. V podzemí se dochovaly dřevěné konstrukce, důlní značky a letopočty vysekané do stěn. Ty zachycují způsob práce i postupný vývoj těžby v průběhu několika staletí. K dopravě rudy ve svislých úsecích sloužily rumpály; jeden z nich, poškozený při sesuvu, byl později konzervován a umístěn v muzeu v Hrobu. Štola je dnes uzavřená a představuje cenný doklad hornické minulosti Mikulova i ekonomického významu zdejšího stříbrného revíru.
Důlní dílo tvoří rozsáhlý komplex chodeb a dobývek, který byl se zemí propojen šachtou. Největší z dobývek dosahuje přibližně 3 metrů na šířku, 20 metrů na délku a 15 až 20 metrů na výšku. V podzemí se dochovaly dřevěné konstrukce, důlní značky a letopočty vysekané do stěn. Ty zachycují způsob práce i postupný vývoj těžby v průběhu několika staletí. K dopravě rudy ve svislých úsecích sloužily rumpály; jeden z nich, poškozený při sesuvu, byl později konzervován a umístěn v muzeu v Hrobu. Štola je dnes uzavřená a představuje cenný doklad hornické minulosti Mikulova i ekonomického významu zdejšího stříbrného revíru.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors