Flájská přehrada není jen technickou stavbou uprostřed lesů. Je také místem, kde se pod dnešní vodní hladinou a okolní krajinou ukrývají dějiny několika krušnohorských obcí. Výlet z Moldavy k vodnímu dílu proto spojuje horské louky, mokřady a potůčky s příběhem sídel, sklářů, dřevorubců i lidí, kteří museli své domovy opustit.
Začátek u kostela v Dolní Moldavě
Nejzajímavější začátek nabízí Dolní Moldava, původní část obce, která se od Horní Moldavy liší nejen polohou, ale i atmosférou. U místního kostela Navštívení Panny Marie začíná žlutě značený úsek přes horské pastviny. Barokně přestavěný kostel s hranolovitou šindelovou věží doplňuje hřbitov s dřevěnými kříži a náhrobky z 19. století. Právě tady je dobře patrné, že dnešní zdánlivě prázdná krajina bývala součástí živé obce.
Moldava leží ve výšce kolem 790 metrů a tvoří ji Horní Moldava, Dolní Moldava a Nové Město. Do obce lze přijet vlakem po trati z Mostu přes Dubí. Kdo přijede autem, může využít parkování pod kostelem v Dolní Moldavě; železniční stanice se nachází v horní části obce.
Přes pastviny a stopy zaniklé obce
Trasa pokračuje otevřenými horskými loukami, kde se střídají pastviny, lesní úseky a drobné vodní toky. Jedním z prvních výrazných míst je Bílá voda a následně rozcestník Pastviny v nadmořské výšce přibližně 809 metrů. Název připomíná obec Grünwald, jejíž první písemná zmínka pochází už z roku 1408.
Pastviny nebyly malou samotou. V 19. století zde žily stovky lidí a stálo několik desítek domů. Obec měla také školu, nejprve jednotřídní a později dvoutřídní. Dnes z ní zůstaly především terénní stopy, zbytky staveb a dřevěný kříž. Okolní louky využívané pro pastvu skotu a ovcí přitom dávají tušit, jak důležitá byla zemědělská činnost pro zdejší život.
Další připomínkou minulosti je zdejší sklářství. V okolí Moldavy se sklo vyrábělo už na přelomu 14. a 15. století a archeologové zde identifikovali pět sklářských hutí. Krajina tak není pouze přírodním prostorem, ale také místem dávné práce a řemesel.
Žebrácký roh a krajina rašelinišť
Po žluté značce se výlet dostává k zaniklé osadě Žebrácký roh, významnému rozcestí na česko-německém pomezí. Leží v přírodním parku Loučenská hornatina, kde se střídají lesy, horské louky a rašeliniště. Nedaleko se nachází také přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště s klečí a rašelinnými rostlinami, například rosnatkou okrouhlolistou, rojovníkem bahenním a klikvou. V oblasti žije a hnízdí také tetřívek obecný, proto je důležité držet se značených cest a respektovat klidová území.
O původu názvu Žebrácký roh se tradičně vypráví v souvislosti s někdejším výplatním úřadem pro voraře a dřevorubce. Ti zde dostávali odměny za plavení dřeva po Muldě. Později tu býval hostinec a hraniční přechod. Dnes místo působí spíše jako tiché zastavení v krajině, která kdysi spojovala českou a saskou stranu hor.
Flájská přehrada jako technický vrchol výletu
Cílem putování je vodní dílo Fláje na Flájském potoce. Stavělo se v letech 1951 až 1963 a jeho výstavbu provázela likvidace a zatopení původní obce Fláje. Výjimečná je především samotná hráz: jde o betonovou, odlehčenou pilířovou konstrukci typu Noetzli. Je považována za jedinou betonovou pilířovou hráz tohoto druhu v České republice a pro svou technickou hodnotu byla prohlášena kulturní památkou.
U přehrady stojí Informační centrum Fláje, které přibližuje historii stavby, její vodárenský význam i proměny okolní krajiny. Zároveň je zde vyhrazené parkoviště na pravém břehu. Případné prohlídky útrob hráze jsou kapacitně omezené a jejich aktuální konání je vhodné ověřit předem, protože se může měnit.
Původní Fláje dnes připomínají především základy a pozůstatky některých staveb. Roubený kostel svatého Jana Křtitele se však podařilo zachránit. Byl rozebrán a v roce 1969 znovu postaven v Českém Jiřetíně. U přehrady lze navštívit také sochu svatého Jana Nepomuckého.
Prakticky před cestou
Přesná délka trasy z Dolní Moldavy k přehradě závisí na zvolené variantě a v dostupných podkladech není uváděna jako jediný jednotný výlet. Nezaměňujte ji s okruhem Moldava–Žebrácký roh–Teichhaus, který měří 10,9 kilometru a míří na německou stranu. Před odchodem je proto dobré připravit si trasu v aktuální mapě.
Horský terén může být po dešti nebo při jarním tání podmáčený, takže se hodí pevná obuv. U vodárenské nádrže je nutné respektovat ochranná pásma a nevstupovat k hladině mimo povolená místa. Výlet lze u přehrady rozšířit o naučnou stezku Flájský kanál, která připomíná historickou vodní cestu pro plavení dřeva do Freibergu. Na trase ukazuje mimo jiné skalní úsek a umělý vodopád spojený s někdejším průmyslovým provozem.