Bývalá dělnická ozdravovna

Bývalá dělnická ozdravovna v Ryjicích vznikla na jižním okraji obce v rozlehlém parku, jehož poloha na jihozápadním svahu měla podle dobových představ příznivé klimatické podmínky pro léčbu dýchacích onemocnění. Základní kámen areálu byl položen roku 1897 a práce s nemocnými zde začala o rok později. Postupně přibývaly další pavilony, mimo jiné v letech 1902 a 1906. Na rozvoji zařízení se podílela Helena Petschková, manželka ústeckého obchodníka s uhlím; od roku 1905 se na stavbě sanatoria pro horníky účastnila také Ústřední bratrská pokladna v Mostě. Areál původně sloužil k léčbě tuberkulózy a před druhou světovou válkou i po ní poskytoval péči až 160 pacientům. Dnes je využíván jako léčebna dlouhodobě nemocných, respektive nemocnice následné péče. Z původní zástavby se dochovala přibližně desítka budov v parkové kompozici. Památkově cenné jsou zejména pavilony čp. 1 a 6, zatímco pavilon čp. 46 byl zbořen. Areál patří k poměrně dobře zachovaným příkladům raných dělnických ozdravoven a jeho architektura nese secesní rysy.