Jen málokteré místo v Ústí nad Labem nabízí na jednom prostoru tolik různých vrstev historie. Areál v Krásném Březně tvoří starý a nový zámek spolu s kostelem sv. Floriána. Zatímco zámek je kulturní památkou, kostel získal v roce 2008 ještě vyšší status národní kulturní památky. Společně připomínají dobu, kdy sever Čech ovlivňovali páni z Bünau a kdy se zdejší šlechtická sídla měnila podle vkusu jednotlivých staletí.
Renesanční sídlo pánů z Bünau
Na místě dnešního areálu původně stával panský dvůr s tvrzí. Před rokem 1600 zde Rudolf z Býnova nechal vybudovat renesanční zámek. Stavba vznikala na přelomu 16. a 17. století a její podoba souvisela se saskou renesancí, která měla v severních Čechách silný vliv. Jako stavitel je uváděn Hans Bog z Pirny.
Právě starý zámek je nejvýraznější připomínkou této rané etapy. S kostelem sv. Floriána ho spojuje chodba a v jeho prostorách se dochovaly také sluneční hodiny s letopočtem 1603. Latinský nápis na nich odkazuje k myšlence, že sláva náleží především Bohu. Drobný detail tak doplňuje velký příběh celého místa a připomíná, že zdejší stavby nebyly pouze obytným zázemím, ale také výrazem dobové víry a reprezentace.
Nový zámek není jen barokní
Označit celý areál jednoduše za barokní zámek by bylo nepřesné. Nový zámek si zachoval renesanční přízemí, zatímco patro a věže byly doplněny až v barokním období. K výrazné přestavbě došlo kolem roku 1730, kdy se na ní podílel Ludvík Richard Cavriani. V 19. století pak areál rozšířilo nové křídlo s balkonem.
Výsledkem je stavba, na níž lze sledovat postupnou proměnu šlechtického sídla. Renesanční základ se tu prolíná s barokními úpravami i pozdějšími zásahy, aniž by jednotlivé etapy zcela překryly starší podobu. Pro návštěvníka je právě tato vrstevnatost jedním z hlavních důvodů, proč se u Krásného Března zastavit.
Kostel svatého Floriána jako hlavní poklad areálu
Sousední kostel sv. Floriána vznikal současně se starým zámkem a patří k nejcennějším ukázkám historické architektury v Ústí nad Labem. Jeho těsné propojení se zámeckými budovami není náhodné – kostel byl součástí reprezentativního sídla a dotvářel jeho duchovní i společenský význam.
Na rozdíl od zámku, který dnes slouží především odborné a kulturní činnosti, bývá kostel zpřístupňován s průvodcovskou službou. Konkrétní termíny se mohou měnit podle sezony a programu, proto je vhodné ověřit aktuální možnosti návštěvy. Prostor kostela lze podle podmínek využít také pro koncerty nebo svatební obřady.
Od zámecké zahrady k pracovišti památkářů
Historický areál obklopovaly zahrady a park. U nového zámku se rozvíjela pravidelná barokní zahrada, kolem roku 1801 vznikla nová okrasná zahrada a přibližně v polovině 19. století ji doplnil anglický park. Z původně promyšleného hospodářského i okrasného zázemí se dnes dochovaly především historické stopy a samotné stavby, přesto představují důležitou součást příběhu Krásného Března.
Celý areál prošel rozsáhlou obnovou v letech 2009 až 2014. Od listopadu 2011 zde sídlí územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu. Zámek tak nezůstal jen němou historickou kulisou – stal se místem, kde se o památky odborně pečuje a kde se zároveň konají výstavy, přednášky a další kulturní programy.
Tip na městské zastavení
Krásné Březno se hodí jako zastávka při poznávání severní části Ústí nad Labem i jako výchozí bod pro hledání dalších stop rodu Bünau v okolí. Zámek není běžně otevřen jako klasický návštěvnický okruh s pevnou otevírací dobou. Interiéry se zpřístupňují hlavně při výstavách, přednáškách a zvláštních akcích, takže je dobré sledovat aktuální program památkářů.
Areál najdete na adrese Podmokelská 1/15 v Ústí nad Labem – Krásném Březně. Podle Národního památkového ústavu jde o nenáročný výlet vhodný také pro vozíčkáře. I krátká návštěva však nabídne neobvyklé setkání dvou zámků, vzácného kostela a živého památkového pracoviště na jednom místě.