O místě
Pískovcová barokní socha Anděla Strážce vznikla pravděpodobně kolem roku 1735 v dílně J. K. Vettera. Téměř životní postava stojí na hranolovém, lehce projmutém soklu a je zachycena v dynamickém kontrapostu: tělo se spirálovitě natáčí, hlava směřuje vzhůru a mohutná křídla i zvlněné roucho podtrhují pohyb celé kompozice. U levé nohy anděl přidržuje protáhlý štít s nezřetelným figurálním reliéfem, jehož volutově stočené zakončení patří k výrazným detailům díla. Socha měří se soklem přibližně 250 centimetrů.
Původně byla součástí galerie soch kolem děkanského kostela v Žatci. Po několika přesunech se dostala do parku před městským hřbitovem a od roku 1980 je deponována na zahradě Polánkova muzea. Dílo představuje kvalitní ukázku regionálního barokního kamenosochařství. Jeho podoba patrně navazuje na starší formální vzory litoměřické kamenosochařské dílny Tollingerů; za pozornost stojí také podobnost andělského štítu s postavami na žateckém sloupu Nejsvětější Trojice.
Původně byla součástí galerie soch kolem děkanského kostela v Žatci. Po několika přesunech se dostala do parku před městským hřbitovem a od roku 1980 je deponována na zahradě Polánkova muzea. Dílo představuje kvalitní ukázku regionálního barokního kamenosochařství. Jeho podoba patrně navazuje na starší formální vzory litoměřické kamenosochařské dílny Tollingerů; za pozornost stojí také podobnost andělského štítu s postavami na žateckém sloupu Nejsvětější Trojice.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors