Zámek

Zámek v Pohořelicích stojí v jižní části obce uprostřed zámeckého parku a spolu s kostelem sv. Jana Nepomuckého vytváří výrazný historický celek. Barokní sídlo vzniklo v 18. století na místě starší tvrze či drobného zámeckého domu. K jeho raným úpravám mohlo dojít v souvislosti s výstavbou sousedního kostela v letech 1734–1739. Výraznější přestavba následovala ve druhé polovině 18. století, kdy si hrabě Karel Vincenc Salm-Neuburg Pohořelice více oblíbil jako své sídlo než hrad v Malenovicích.

Dnešní zámek má tři křídla a dvě podlaží. Jednoduché fasády člení průběžná římsa mezi podlažími a pravidelná obdélná okna, jejichž horní řada je výrazně vyšší. K zahradnímu průčelí byla později připojena krytá zimní zahrada. Se sousedním kostelem zámek spojuje patrová krytá chodba vedoucí k oratoři. Nepravidelnosti v půdorysu připomínají starší stavební jádro tvrze. V 19. století získaly fasády klasicizující podobu a upravována byla také vnitřní dispozice. Kolem roku 1830 zde jako vychovatel působil Jan Erazim Wocel, pozdější zakladatel české archeologie.