Regionem.cz
Objevujte Čechy, Moravu a Slezsko

Napajedelská paměť žije v Novém Klášteře. Muzeum vypráví o městě, lidech i průmyslu

Muzeum Napajedla není jen sbírkou starých předmětů. V Novém Klášteře představuje dějiny města, příběhy jeho obyvatel i průmyslové značky, které ovlivnily každodenní život. Za jeho dnešní podobou stojí také desetiletí práce místních nadšenců a štědrost veřejnosti.

3. září 2026, 21:20 · JH
Adresa
Komenského 304, 763 61 Napajedla

Napajedla poznáte v muzeu z mnoha různých stran. Jednou jako starobylé město s vlastními dějinami, podruhé jako průmyslové centrum spojené s Fatrou a Slavií a potřetí jako místo, kde žili lidé, jejichž příběhy přesáhly hranice regionu. Muzeum Napajedla sídlí v areálu Nového Kláštera a právě zde skládá z předmětů, dokumentů, fotografií i vzpomínek obraz města, které se v průběhu staletí proměňovalo.

Jeho význam přitom nespočívá pouze ve výstavách. Velká část práce se odehrává v depozitáři, kde jsou sbírkové předměty uchovávány pro další generace. Mnohdy jde o věci zdánlivě obyčejné – písemnosti, fotografie nebo předměty z domácností. Právě ony ale dokážou přiblížit, jak se v Napajedlích žilo, pracovalo a trávil volný čas.

Tradice, která se po letech vrátila

Napajedelské muzejnictví má kořeny už na konci 19. století. Důležitým impulzem byla národopisná a průmyslová výstava Slavnost Svatoplukova v roce 1894. Další významná výstava se uskutečnila při otevření nové radnice v roce 1904. O dvě desetiletí později vznikla při obecním zastupitelstvu muzejní komise, která se v roce 1930 proměnila v Muzejní a archeologický spolek.

Spolek pořádal přednášky, shromažďoval sbírkové předměty a věnoval se také archeologickým výzkumům. V roce 1932 měl 172 členů a jeho fond čítal 2243 předmětů z archeologie, numismatiky, národopisu a historie. O rok později se stal členem Svazu československých muzeí v Praze.

Po poválečných změnách však samostatná muzejní tradice zanikla. V roce 1955 se napajedelské muzeum stalo součástí Krajského muzea v Gottwaldově, dnešního Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. K obnovení místní iniciativy došlo až v roce 1992, kdy z podnětu Jaroslava Toufara staršího vznikl Klub přátel Napajedel, později přejmenovaný na Muzejní klub.

Muzeum, které pomáhali vytvářet místní

Obnova nestála jen na institucionálním rozhodnutí. Členové klubu vyhledávali pamětníky, zaznamenávali jejich vzpomínky, shromažďovali fotografie a písemnosti, připravovali přednášky i výstavy a podíleli se na publikační činnosti. Sbírky se rozrůstaly především díky darům obyvatel a členů klubu.

V roce 2000 se muzeum znovu otevřelo veřejnosti. O dvanáct let později pro něj město připravilo nové zázemí v bývalém klášteře Milosrdných sester svatého Kříže. Do Nového Kláštera se muzeum postupně přestěhovalo a od roku 2013 zde sídlí. Historický areál dnes sdílí s informačním centrem, Knihovnou Boženy Benešové, základní uměleckou školou a kavárnou.

Od pravěku k Fatře a hračkám

Stálá expozice Příběh města na kresbách Pavla Šimečka provádí návštěvníky vývojem Napajedel od pravěku přes středověkou osadu a novověké městečko až k technickému rozvoji 19. století a modernímu baťovskému satelitu. Tvoří ji třicet kreseb. Součástí je také kopie územního plánu Napajedel z roku 1942, jehož autorem byl architekt František Lydie Gahura, a přehled důležitých dat z dějin města.

Výraznou kapitolu představuje průmysl. Expozice Fatra v čase připomíná historii podniku i jeho současné výrobky. Navazuje na ni Hřiště hraček, věnované designérům Fatry Libuši Niklové a Alfrédu Klugovi. Mezi vystavenými předměty jsou například nafukovací slon a buvol, pryžové postavičky nebo harmonikové pískací hračky s kocourem. Koncepci expozice vytvořil výtvarník Petr Nikl.

Muzeum připomíná také podnik Slavia bratří Paříků, který spolu s Fatrou výrazně ovlivnil podobu a každodenní život Napajedel. Právě propojení dějin města s výrobky, prací a designem dává návštěvě konkrétní rozměr.

Lidé, kteří dali Napajedlům tvář

Součástí místní paměti jsou také osobnosti. Muzeum připomíná historika Vincence Praska a básníka R. Bojka, kterým byly díky aktivitám Muzejního klubu odhaleny pamětní desky. Významné místo má i spisovatelka Božena Benešová, rozená Zapletalová. V Napajedlích prožila část života, chodila zde do školy, začínala s literární tvorbou a v roce 1896 se tu provdala za Josefa Beneše. K jejím známým dílům patří román Člověk a cyklus Úder, Podzemní plameny a Tragická duha.

Muzeum pravidelně doplňuje stálé expozice přednáškami, komentovanými prohlídkami a krátkodobými výstavami. Podle aktuálního programu zde do 27. září 2026 probíhá interaktivní výstava Muž, který zastavil čas, zaměřená na optické přístroje a pokusy, které vedly k pochopení iluze pohybu a později k vývoji filmu a animace.

Muzeum Napajedla najdete na adrese Komenského 304 v Novém Klášteře. Otevírací doba i vstupné se mohou měnit podle sezony a programu, proto je vhodné ověřit aktuální údaje před návštěvou. Prohlídka obvykle zabere přibližně hodinu až hodinu a půl a areál je přístupný bezbariérově z nádvoří. Návštěva muzea se tak dobře hodí jako součást širší procházky po historickém areálu i samotných Napajedlech.

Další objevy v okolí obce Napajedla

Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.

Hřebčín Napajedla: místo, kde se psaly dějiny českého turfu

Napajedelský hřebčín patřil téměř 140 let k nejvýznamnějším centrům chovu anglických plnokrevníků v českých zemích. Dnes je cenným dokladem hospodářské architektury i připomínkou tradice, která skončila v roce 2023. Památková ochrana se nově vztahuje na celý areál včetně pastvin.

6. září 2026, 05:53 Číst článek

Akce v okolí obce Napajedla

Probíhající a nadcházející akce. Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.