O místě
Interiér je rozdělen do tří částí. V jedné z krajních místností byla pec, která vytápěla sušicí zařízení. Prostřední a nejprostornější prostor sloužil k vlastnímu sušení ovoce: do otvorů ve zdivu se zasouvaly lísky s ovocem. Navazující část umožňovala sledovat průběh sušení a vybírat hotové ovoce; zároveň zde pobývala obsluha i lidé, kteří se u sušárny scházeli. Stavba tak připomíná tradiční způsob zpracování ovoce v místním venkovském prostředí a zachovává původní provozní uspořádání tohoto drobného hospodářského objektu.