Na první pohled může připomínat velkou hospodářskou stavbu. Právě proto se Velkému filmovému ateliéru v Kudlově dodnes říká kudlovská stodola. Ve skutečnosti jde o jednu z nejstarších a nejvýznamnějších budov zlínských filmových ateliérů. Vznikala v letech 1935 až 1936 podle návrhu architekta Vladimíra Karfíka, hlavního autora baťovské architektury ve Zlíně.
Areál vyrostl přibližně dva a půl kilometru jihovýchodně od centra města, tehdy na nezastavěném místě nad Zlínem. Klid, volný výhled a dostupnost vody pro filmové laboratorní procesy byly pro výběr lokality důležité. Baťova firma potřebovala vlastní zázemí pro reklamní a propagační filmy, a tak zde vznikly Filmové ateliéry Baťa, známé také jako FAB.
Od baťovské reklamy ke klasice českého filmu
Původní ateliér měl podle dobových údajů plochu zhruba 227 metrů čtverečních. Jeho vybavení odpovídalo nárokům filmové výroby své doby: scénu osvětlovaly žárovkové i uhlíkové reflektory a akustiku upravovaly heraklitové panely na stěnách a stropě. Praktickým prvkem byla také velká vrata, jimiž bylo možné do prostoru vjet vozem nebo dopravit rozměrné části dekorací.
Budova ale nesloužila jen reklamě. Zlínské ateliéry se postupně staly důležitým centrem dokumentární, školní, loutkové, animované i hrané tvorby. Pracovali zde například Hermína Týrlová, Karel Zeman, Elmar Klos, Alexander Hackenschmied, Zdeněk Liška nebo Josef Pinkava. Týrlová je s Kudlovem spojována mimo jiné s filmem Ferda Mravenec, uváděným jako první český loutkový film. Zeman zase se zlínským filmovým prostředím souvisí prostřednictvím děl jako Cesta do pravěku, Vynález zkázy nebo Ukradená vzducholoď. U jednotlivých titulů je však přesnější říct, že ve zlínském areálu vznikaly jejich části nebo zde probíhaly některé fáze výroby, nikoli automaticky celý film v jednom ateliéru.
Význam studia dokládají i čísla. Podle databáze Zlínský film zde bylo v letech 1945 až 1960 natočeno 320 filmů, mezi nimi desítky loutkových a kombinovaných snímků. Produkce získala 51 festivalových cen a uznání. Zlínští filmaři pomáhali také cestovatelům Jiřímu Hanzelkovi a Miroslavu Zikmundovi se zpracováním filmových materiálů a technickým zázemím.
Po požáru přišel útlum a chátrání
Historie ateliérů nebyla bez krizí. V roce 1944 objekt vyhořel, podle dochované chronologie kvůli prasklé žárovce. Provoz se podařilo obnovit po třech měsících. Po válce se ateliéry staly součástí znárodněného filmového podniku a filmová laboratoř se později organizačně oddělila od studia.
Nejtěžší období přišlo po roce 1989. Filmová výroba ve Zlíně v 90. letech výrazně zeslábla a Velký ateliér sloužil spíše příležitostně nebo jako sklad. Technické vybavení stárlo, objevily se problémy se střechou i instalacemi a kdysi živé místo postupně ztrácelo svou funkci.
Soukromá záchrana a nový život 100DOLY
Kolem roku 2020 se do záchrany pustili filmaři Petr Babinec a Libor Nemeškal ze studia Kouzelná animace. Po zhruba dvouletém vyjednávání získali objekt do osobního vlastnictví a začali jej opravovat především vlastními silami. Pomáhali rodina, přátelé i spolupracovníci. Crowdfundingová kampaň nepřinesla potřebné prostředky, a rekonstrukci proto financovali hlavně z vlastních zdrojů a hypotéky.
Historické filmové vybavení, které majitelé nabídli k prodeji, nakonec z velké části zůstalo na místě. Přístavba dostala nové kanceláře, střižnu, zvukové studio a další zázemí. Z Velkého ateliéru se stal audiovizuální hub 100DOLA, jenž podle prezentace Zlín Film Office patří k největším filmovým ateliérům mimo Prahu. Nabízí prostor pro natáčení, animaci, postprodukci, grading i zvukovou práci. Současně funguje jako coworking a místo pro workshopy, výstavy, filmová setkání nebo rezidenční pobyty.
Co si v areálu prohlédnout
Velký ateliér není běžnou každodenní expozicí, do níž by návštěvník jednoduše vstoupil během procházky. Prohlídku nebo účast na programu je vhodné předem ověřit u provozovatelů. Areál je přístupný, jednotlivé provozy však mají vlastní režim.
Dobrou zastávkou je Filmový uzel Zlín s animační dílnou a kinosálem. Zájemci o historii mohou navštívit také Kabinet filmové historie ve 32. budově areálu. Po předchozí telefonické domluvě zde uvidí filmové dekorace, rekvizity, loutky, fotografie, výtvarné návrhy i historickou techniku spojenou mimo jiné s Hanzelkou a Zikmundem. Expozice vznikla v roce 2016, přesně osmdesát let po dokončení zlínských ateliérů.
Do Kudlova vede ze Zlína autobusová linka číslo 32 se zastávkou Filmové ateliéry. Návštěvu je dobré plánovat jako kombinaci architektury, filmové historie a současné tvorby. Právě v tom spočívá kouzlo tohoto místa: baťovská stavba tu není jen památkou na minulost, ale stále slouží filmu.