Jindřich Šimon Baar odkázal rodnému Klenčí pod Čerchovem nejen svůj dům, ale také zařízení, sbírky, knihovnu a výnosy z autorské činnosti. Jeho přáním bylo, aby zde vznikl památník, knihovna s čítárnou a muzeum. Právě díky tomuto neobvyklému odkazu dnes mohou návštěvníci v centru městyse poznávat osobnost spisovatele i širší kulturní dědictví horního Chodska.
Dům, který se stal Baarovým odkazem
Baarův dům je výrazná patrová stavba s mansardovou střechou uprostřed klenečského náměstí. Pochází z počátku 18. století. Jindřich Šimon Baar jej koupil v roce 1915 za 10 000 korun, nechal opravit a od roku 1919 v něm žil.
Spisovatel, katolický kněz, básník a představitel realismu se narodil v Klenčí 7. února 1869. Ve svých prózách zachytil život venkovských lidí a vytvořil výrazný literární obraz Chodska. Zabýval se také lidovou slovesností, sbíral pohádky a zajímal se o tradice regionu.
Muzeum bylo v domě zřízeno už v roce 1926, krátce po Baarově smrti. Jeho základem se staly spisovatelovy osobní věci, nábytek, knihovna, keramika a další předměty spojené s jeho životem a tvorbou. Nejde tedy pouze o klasickou literární expozici – návštěva přibližuje také prostředí, z něhož Baar čerpal inspiraci.
Od Baarovy pracovny k celému Chodsku
Podoba muzea se v průběhu desetiletí proměňovala. Za okupace obyvatelé Klenčí ze strachu před zničením převezli cenné sbírky do bezpečí. Po válce byl dům částečně rekonstruován a exponáty se do něj vrátily. Když byla v roce 1957 knihovna s čítárnou vystěhována, získalo muzeum další prostory v přízemí.
Díky tomu se expozice rozšířila za hranice Baarova života. Představuje například Jindřicha Jindřicha, Baarova přítele, skladatele, sběratele a upravovatele chodských písní. K vidění je jeho pracovna, chodská světnice, ukázky chodské keramiky i pozoruhodná sbírka lidových podmaleb na skle.
Muzeum připomíná také bratry Thomayerovy, rodáky z nedalekého Trhanova s předky v Klenčí, rodinu Tauerů a další osobnosti spojené s poznáváním a propagací Chodska. Návštěvník tak získává širší obraz regionu, v němž se prolínají literatura, hudba, řemesla, lidové umění a místní historie.
Místo poznamenané válkou
Baarův rodný domek se nedochoval. Zničilo jej americké bombardování 26. dubna 1945; místo dnes označuje pamětní deska. Při stejném náletu a následném požáru byla poškozena nebo zničena také fara, radnice a desítky dalších klenečských budov.
I tento příběh patří k pochopení městyse. Klenčí není jen kulisou Baarova života, ale místem, jehož podoba byla utvářena staletou historií, chodskými tradicemi i událostmi 20. století. Muzeum pomáhá tyto vrstvy spojit do jednoho srozumitelného příběhu.
Za Baarovými stopami městem i krajinou
Prohlídku Baarova domu lze rozšířit o městskou naučnou stezku. Její okruh měří přibližně dva kilometry a má dvanáct zastavení věnovaných historii a památkám Klenčí. Při procházce se tak muzeum přirozeně propojí s okolní historickou zástavbou.
Další možností je Baarova stezka směrem na Výhledy. Přibližně dvoukilometrová trasa nabízí výhledy do krajiny a texty z Baarova díla, které připomínají spojení spisovatele s rodným krajem. Na Výhledech stojí také Baarův pomník z roku 1933. Během okupace byl poškozen a po válce znovu odhalen.
Muzeum se nachází na adrese Klenčí pod Čerchovem 140. Podle zveřejněných údajů městyse mívá sezónní provoz od června do září, mimo sezonu je proto vhodné ověřit aktuální možnosti návštěvy předem. Do výletu lze zařadit také Dům přírody Českého lesa, Starou poštu, kostel svatého Martina nebo další místa v okolí.