Na Baldovském návrší dnes stojí velký kamenný kalich. Připomíná událost, která se odehrála v krajině severozápadně od Domažlic 14. srpna 1431. Křižácké vojsko vedené braniborským vévodou Fridrichem I. a papežským legátem Juliánem Cesarinim se tehdy při příchodu husitských posil rozpadlo a dalo na útěk. Pro husity šlo o jedno z nejvýraznějších vítězství, pro jejich protivníky o důkaz, že české země nelze podrobit pouze silou zbraní.
Obléhání, které netrvalo dlouho
Výprava roku 1431 postupovala přes západní Čechy. Po neúspěchu u Tachova zamířili křižáci k Domažlicím, město oblehli a začali je ostřelovat. Obráncům se však podařilo vyslat zprávu o situaci hlavním husitským silám. Ty se pod vedením Prokopa Holého, známého také jako Prokop Veliký, vydaly k Domažlicím.
Rozhodující střet neměl podobu dlouhé bitvy u městských hradeb. Jakmile se křižácké vojsko dozvědělo o rychle se blížících husitech, propadlo panice. Tradiční vyprávění hovoří o rachotu vozů a zpěvu chorálu Ktož jsú Boží bojovníci. Píseň se stala symbolem okamžiku, který měl protivníky zastrašit. Historici však upozorňují také na nejednotné velení, špatnou disciplínu, vnitřní spory a zmatek v táboře. Některé oddíly mohly být mylně považovány za ustupující.
Křižáci se dali na ústup a husité jejich vojsko pronásledovali v okolí Domažlic. Získali přitom vozy, děla a další vybavení, podle pozdějších zpráv také papežskou bulu a osobní předměty kardinála Cesariniho. Počty vojáků ani rozsah kořisti ale nelze pokládat za přesně doložené.
Kardinálův klobouk mezi legendou a skutečností
Jedním z nejslavnějších motivů domažlického vítězství je ztracený červený kardinálský klobouk. V husitské tradici se stal symbolem porážky mocného protivníka. Pravděpodobnější výklad ovšem připouští, že Cesarini z tábora uprchl v přestrojení za prostého vojáka a své věci tam zanechal. Příběh klobouku tak dobře ukazuje, jak se historická událost postupně proměňovala v silný symbol.
Ještě důležitější než samotný útěk byla politická změna, kterou porážka vyvolala. Vojenské tažení proti husitům znovu selhalo a katolická strana začala hledat cestu k jednání. Cesarini pozval husity na basilejský koncil. České poselstvo tam skutečně dorazilo roku 1433. Bitva u Domažlic proto patří k okamžikům, kdy se husitské války začaly posouvat od vojenského soupeření k diplomacii.
Domažlice v husitských dějinách
Vítězství nebylo v regionu izolovanou epizodou. Domažličané se během husitských válek přidali k táboritskému proudu a město se stalo důležitým bodem západočeského prostoru. Místní hejtman Jan Řitka z Bezdědic patřil k regionálním vojenským představitelům. Roku 1433 vedl další husitské tažení do Bavorska, které skončilo porážkou u Hiltersriedu.
Událost u Domažlic bezprostředně inspirovala také rozsáhlou latinskou skladbu Vavřince z Březové, známou jako Píseň o vítězství u Domažlic. Dílo není jen záznamem boje. Vysvětluje porážku křižáků, obhajuje husitské postoje a funguje jako politický i náboženský manifest své doby.
Na Baldově se historie čte v krajině
Baldovské návrší leží přibližně dva kilometry severozápadně od Domažlic. K místu vede z města zeleně značená pěší cesta směrem na Luženičky. Výlet lze spojit s procházkou otevřenou krajinou, proto se hodí pevná obuv. Na místě stojí barokní šestiboká kaple Nejsvětější Trojice, historický základní kámen a současný památník bitvy.
Základní kámen byl položen v roce 1931 při pětistém výročí. Monument podle návrhu architekta Kamila Roškota však zůstal nedokončený. Dnešní pomník vytvořil klatovský sochař Václav Fiala a odhalen byl 14. srpna 2015. Kamenný kalich je sestaven z 31 žulových prstenců, měří šest metrů a váží přibližně 50 tun. Město jej označuje za největší husitský žulový kalich v Evropě.
Okolí doplňuje sochařská stezka a galerie pod širým nebem, jejíž díla vznikala při sympoziích Tusta Sculpta. Baldov tak není pouze pietním místem, ale i cílem, kde se středověké dějiny propojují se současným uměním.
Co navštívit v Domažlicích
Historický kontext výletu doplní Muzeum Chodska v Chodském hradu na Chodském náměstí. Dokumentuje dějiny Domažlic, Chodska a okolí, nabízí také výstup na hradní věž a prohlídku lapidária. Nejde o specializované muzeum husitských válek, jako doplněk k návštěvě Baldova však funguje dobře. Před cestou je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu muzea i stav značení trasy u domažlického informačního centra.