Čtyři paralelní ulice ve svahu, ploché střechy se slunečními terasami a pásová okna obrácená k Praze. Baba v Dejvicích ukazuje funkcionalismus nejen jako soubor výrazných staveb, ale také jako promyšlený způsob, jak propojit bydlení, světlo, výhled a okolní krajinu. V sobotu 16. ledna 2027 se tu koná komentovaná procházka, která představí historii i architekturu této výjimečné osady.
Moderní bydlení jako společný projekt
Osada vznikala od roku 1932 z iniciativy Svazu československého díla, organizace, která navazovala na myšlenky německého Werkbundu. Jejím cílem bylo ukázat, jak může vypadat současné, kvalitní a praktické bydlení. Nešlo tedy jen o jednotlivé vily, ale o soubor, v němž spolu souvisely architektura domů, jejich umístění i podoba celé čtvrti.
Urbanistické řešení navrhl Pavel Janák. Vily jsou rozloženy ve čtyřech paralelních ulicích na mírném svahu, takže jejich uspořádání využívá terén a otevírá pohledy na Prahu. Typické ploché střechy poskytovaly prostor pro sluneční terasy, pásová okna zase přiváděla do interiérů světlo a podtrhovala vodorovné linie staveb. I při procházce zvenčí je tak patrné, že domy nebyly navrhovány jako izolované objekty.
Různí architekti, společná představa
Na návrzích se podíleli významní architekti včetně Josefa Gočára a Ladislava Žáka. Jediným zahraničním architektem zapojeným do projektu byl podle turistického portálu Prahy Nizozemec Mart Stam. Jednotlivé domy se v detailech liší, přesto sdílejí moderní výraz a představu o bydlení, které má být vzdušné, funkční a otevřené světlu.
Národní památkový ústav uvádí, že v letech 1932–1936 bylo realizováno 33 vil. Pražský turistický portál zasazuje výstavbu osady do širšího období 1932–1940. Rozdíl souvisí s tím, zda se počítá hlavní soubor kolonie, nebo také pozdější stavby v jejím okolí. Procházka tak může nabídnout i zajímavý pohled na to, jak se historické místo vymezuje a popisuje.
Baba v evropském kontextu
Pražská osada nebyla osamělým pokusem. Patří do širšího evropského příběhu kolonií spojených s hnutím Werkbundu, které hledalo nové podoby moderního bydlení. Baba je proto zajímavá nejen pro obdivovatele funkcionalistických fasád, ale také pro každého, koho zajímá, jak se ve 20. století měnily představy o domově a městě.
Od roku 1993 je lokalita městskou památkovou zónou a v roce 2020 získala označení Evropské dědictví. Uznání připomíná její význam v evropských dějinách architektury. Při návštěvě přitom není třeba vstupovat do žádné vily: jejich vlastníci jsou soukromí a cenné souvislosti lze poznávat z veřejných ulic.
Procházka v Dejvicích
Podle aktuální nabídky se komentovaná procházka koná v sobotu 16. ledna 2027 od 13 hodin. Sraz je uveden na autobusové zastávce U Matěje v Praze 6. K místu se podle pořadatele lze dostat autobusy 131 nebo 216; před cestou je vhodné ověřit aktuální jízdní řády i platnost termínu akce.
Prohlídka je příležitostí dívat se na Babu nejen jako na soubor ikonických domů, ale jako na celek, v němž spolupracují architektura, urbanismus a poloha nad městem. Stačí sledovat, jak ulice kopírují svah, jak jsou domy natočené a jak se jejich střídmé tvary otevírají výhledům. Právě v takových detailech se ukazuje, proč se o této pražské kolonii mluví jako o významné ukázce moderního bydlení.