Statek s číslem popisným 3 na Koterovské návsi vypadá dnes jako součást klidného historického jádra Plzně. V noci z 1. na 2. srpna 1931 se však právě zde odehrálo drama, které trvalo přibližně patnáct hodin. Jednadvacetiletý Josef Kondr se po neúspěšném pokusu zastřelit velitele četnické stanice ukryl na půdě rodinného statku. Při následném zásahu usmrtil četnického strážmistra Aloise Taubera a jeho služebního německého ovčáka Arca.
Četník, který přijel prohledat půdu
Josef Kondr, vyučený elektromontér a syn místního sedláka, měl podle regionálních svědectví dlouhodobě napjatý vztah k četníkům. V Koterově se o něm mluvilo jako o člověku, který dobře ovládá zbraň; přezdívka Čarostřelec se objevuje v pozdějších historických vyprávěních. Konkrétní popisy jeho dřívějších konfliktů je ale třeba brát jako dobová nebo sekundární svědectví, nikoli jako beze zbytku ověřený soudní závěr.
V sobotu 1. srpna 1931 se Kondr vydal na četnickou stanici ve Starém Plzenci. Pokusil se zastřelit vrchního strážmistra Václava Hrabačku, jeho zbraň však selhala. Kondr uprchl na motocyklu zpět do Koterova, vyhnal rodinu ze statku a zabarikádoval se v půdních prostorách. Jeho otec četníky varoval, že jde o nebezpečného a dobrého střelce.
Zasahující muži předpokládali, že se ukrývá nad obytnou částí domu. Kondr se mezitím přesunul na opačnou stranu půdy, nad sýpku, a ve střeše si připravil jediný střelecký otvor. O jeho novém místě četníci nevěděli.
Arco běžel svému vůdci na pomoc
Za svítání byl k prohledání půdy vyslán psovod Alois Tauber se služebním psem. Když otevřel dvířka, Kondr na něj z protější části dvora vystřelil. Tauber se zřítil na hnojiště a na místě zemřel, případně byl podle rozdílných popisů zasažen smrtelně.
Po první ráně se k postřelenému vůdci rozběhl Arco. Kondr jej zasáhl druhou ranou. Pes ještě dokázal doběhnout na náves, kde uhynul. Ve zdrojích se jeho jméno objevuje také v podobě Argo; odborné a místní podklady častěji uvádějí Arco, zatímco seriál používá podobu Argo.
Tauber byl mladý příslušník plzeňské četnické pátrací stanice. Narodil se v Potvorově, vyučil se zámečníkem a prošel výcvikem vůdců služebních psů v Pyšelích. Dobové hodnocení jej popisovalo jako pečlivého a povinnostem oddaného četníka. Jeho skutečný život měl navíc krátce před tragédií poznamenat předčasný odchod snoubenky Marie, uváděné také jako Mařenka Cheníčková. Příčina její smrti se v pozdějších pramenech liší, proto není vhodné ji označovat konkrétní diagnózou.
Obležení skončilo další střelbou
Po smrti Taubera a Arca zásah pokračoval. Četník ukrytý v přízemí sýpky postupně zjistil, že se pachatel nachází přímo nad ním. Když Kondr slézal z podkroví, vyzval jej ke vzdání. Mladík místo toho vystřelil a četníci palbu opětovali. Kondr byl zasažen a po převozu do plzeňské nemocnice svým zraněním podlehl.
Událost se později stala jedním z inspiračních zdrojů pro seriálovou smrt Antonína Šebestíka, známého jako Toníček, v Četnických humoreskách. Podobnost spočívá především v tragickém osudu mladého četníka a služebního psa. Skutečný případ se však odehrál v Koterově, nikoli v prostředí seriálového Brna a jeho okolí. Jiný byl také Tauberův osobní příběh: zatímco televizní Toníček řeší svatbu s Andělkou, skutečný četník prožíval čerstvou osobní ztrátu.
Po Arcu zůstal pomník
Arco se stal jedním z připomínaných služebních psů prvorepublikového četnictva. Na jeho památku vznikl žulový pomník s bronzovým reliéfem hlavy německého ovčáka. Původně stál u ústavu pro chov a výcvik služebních psů v Pyšelích, později byl přesunut přes Býchory do areálu Muzea Policie České republiky v Praze. Podklady z Pyšel uvádějí odhalení 8. listopadu 1933, jiné sekundární texty pracují s rokem 1932.
Památník připomíná Arca jako psa, který byl zastřelen při pomoci svému vůdci v Koterově 2. srpna 1931. Nejde tedy jen o pietní připomínku zvířete, ale také o svědectví o nebezpečné práci četnických psovodů.
Co si prohlédnout v Koterově dnes
Koterov je dnes součástí Plzně, jeho historické jádro však stále působí jako vesnice. Je chráněno jako vesnická památková rezervace lidové architektury. Na návsi zůstaly hospodářské stavby z 19. století, zděné brány, kaplička i sokolovna na čísle 7. U jednotlivých domů jsou informační tabulky a před statkem čp. 3 připomíná událost místní popisek.
Dům je možné vnímat pouze z veřejně přístupného prostoru; nejde o turistickou expozici. Procházku lze prodloužit podél Úslavy směrem k Božkovskému ostrovu nebo po okolních trasách s výhledy na Plzeň a Radyni. Kdo chce vidět dochovaný Arův památník, musí zamířit do Muzea Policie ČR v Praze. Koterov tak nabízí neobvyklé spojení: místo skutečného kriminálního příběhu, zachovanou lidovou architekturu a stopu události, která se po desetiletích promítla i do televizní fikce.