Právě tady se podle pražské tradice začala psát historie kávy v české metropoli. Dům U Zlatého hada na nároží Karlovy a Liliové ulice je spojován s rokem 1714, kdy se v jeho okolí měla poprvé prodávat nebo podávat káva. Nejde však o tvrzení, které by bylo možné vykládat bez výhrad jako vznik první pražské kavárny. Pravděpodobnější je, že místo souviselo s prvním pouličním prodejem kávy, zatímco pozdější kavárna bývá spojována s podnikem U Tří pštrosů na Malé Straně.
Příběh arménského obchodníka
Tradiční vyprávění spojuje začátky zdejší kávové historie s arménským obchodníkem Deodatem Dajamanem, jehož jméno se v pramenech objevuje v několika podobách. Kolemjdoucím měl nápoj nabízet nejprve přímo před domem. Káva byla v tehdejší Praze novinkou a její vůně i způsob přípravy musely působit na obyvatele města nezvykle.
Podle stejné tradice obchodník později otevřel kavárnu U Tří pštrosů. Dům U Zlatého hada tak nemusí být místem první pražské kavárny v dnešním smyslu, rozhodně ale patří k adresám, které se s pronikáním kávy do pražského života spojují nejsilněji. Zajímavý je právě rozdíl mezi historickou skutečností a příběhem, který se kolem ní po staletí vypráví.
Dům, ve kterém jsou čitelné dějiny města
Dnešní objekt s adresou Karlova 181/18 vznikl spojením dvou středověkých parcel. K jejich sloučení došlo roku 1419 a postupně tak vyrostl nárožní měšťanský dům s kratším průčelím do Karlovy ulice a delší, nepravidelnou stranou obrácenou do Liliové. Stavba má čtyři křídla a dvě nadzemní podlaží.
Na první pohled zaujmou především barokně působící fasády. Při bližším pohledu je však patrné, že dům není dílem jediné stavební etapy. Jeho konstrukce ukrývají starší vrstvy a ve sklepech se zachovaly gotické prostory s valenými klenbami. Památkově cenný je také valeně zaklenutý průjezd, dvorní pavlače a některé interiéry, včetně prostor opatřených křížovými klenbami.
Historická hodnota domu tak nespočívá jen v jednom slavném příběhu. Je zároveň názorným dokladem toho, jak se pražský městský dům po staletí měnil, přestavoval a přizpůsoboval novým způsobům bydlení, obchodu i podnikání.
Co připomíná zlatý had
Na nároží z Liliové ulice je umístěno domovní znamení, které dalo domu jméno. Na šedém poli je zobrazen zakroucený had s korunou. Podoba znamení se podle dostupných podkladů objevila až v 18. století, tedy v době, kdy se dům spojoval také s lékárenským provozem.
Had měl v evropské tradici několik významů. Objevoval se ve spojení s léčitelstvím, lékárenstvím i představou obnovy a zdraví. V městském prostředí navíc domovní znamení pomáhala orientaci v době, kdy adresy ještě nefungovaly tak jako dnes. Zlatý had proto není pouze ozdobným detailem fasády, ale drobným svědkem staršího způsobu označování domů i profesí, které v nich působily.
Od šenku k dnešní restauraci
Dům měl dlouhodobě blízko k pohostinství. V první polovině 19. století se s ním spojuje Pivní a vinný salón Karla Knoblocha a také setkávání lidí z uměleckého prostředí. Tyto zprávy vycházejí především z pozdějších podání a materiálů spojených s provozem domu, proto je vhodné brát je jako součást tradovaného příběhu, nikoli jako bezvýhradně doložený seznam návštěvníků.
Na kavárenskou minulost se zde navázalo také ve 20. století. Podle současného provozovatele byla roku 1974 otevřena Kavárna U Zlatého Hada, která se měla stát místem schůzek výtvarníků a dalších osobností kulturního života. Po roce 1994 se v objektu vystřídaly různé provozy, mimo jiné čínská restaurace, směnárna a prodejna skla. Dnes zde funguje Beer Restaurant U Zlatého Hada.
Kam se vydat na prohlídku
Dům si nejlépe prohlédnete zvenčí, přímo z Karlovy nebo Liliové ulice. Pozornost si zaslouží hlavně nároží se znamením zlatého hada a rozdílný charakter obou průčelí. Běžná přístupnost sklepů, pavlačí a dalších historických interiérů není potvrzena, proto nelze počítat s jejich samostatnou prohlídkou.
Adresa leží na frekventované trase mezi Křížovnickým náměstím a Malým náměstím, nedaleko Klementina. Návštěvu lze snadno spojit s procházkou po Karlově ulici a okolí Královské cesty. Při fotografování je dobré počítat s úzkým prostorem, pěším provozem a turistickými skupinami. Dům U Zlatého hada tak není jen zastávkou u restaurace, ale také místem, kde se v jediné fasádě potkávají středověké kořeny Prahy, barokní městský obraz a příběh nápoje, který se stal součástí jejího každodenního života.