Vizuální báseň nemusí vznikat z písmen. Může být složená z obrazů, nalezených útržků, tvarů a vztahů mezi jednotlivými prvky. Právě na tomto principu staví vzdělávací program Báseň ve smyčce, který Národní galerie Praha připravila pro žáky 2. stupně základních škol ve Veletržním paláci.
Účastníci se při něm nestávají pouze posluchači výkladu. V expozici moderního českého umění hledají vlastní způsob, jak obraz číst, jak mu porozumět a jak pomocí výtvarných prostředků sestavit vlastní sdělení. Program tak propojuje setkání s uměním, praktickou tvorbu i rozhovor o tom, co může dílo znamenat pro různé diváky.
Jiří Kolář a poezie, která se obejde bez vět
Východiskem programu je tvorba Jiřího Koláře, básníka, výtvarníka a experimentátora, který dlouhodobě propojoval literaturu s obrazem. Jeho práce ukazují, že poezie nemusí být uzavřená pouze v textu. Význam může vznikat také střihem, skládáním, přesouváním a nečekaným spojením různých částí.
Žáci si tento princip vyzkoušejí při tvorbě vlastní vizuální básně. Budou pracovat s významem obrazů a sestavovat básně podle zadání či návodu. Důležitou součástí přitom není jen výsledek, ale také způsob, jak o něm mluvit. Každý účastník může do interpretace přinést vlastní zkušenost, náladu a osobní pohled.
Umění jako svědectví doby
Program se odehrává v expozici 1939–2021: Konec černobílé doby. Ta představuje české umění od období druhé světové války až po současnost a nesoustředí se jen na formální proměny výtvarných děl. Sleduje také společenské, politické a ekonomické okolnosti, které ovlivňovaly život umělců i podobu jejich tvorby.
Právě tato souvislost dává programu širší rozměr. Žáci se učí přemýšlet o tom, proč dílo vzniklo v určité době a jak se do něj mohou promítnout události, atmosféra společnosti nebo politická situace. Vedle Jiřího Koláře se setkají také s díly Kamila Lhotáka, Květy Válové a Zdeňka Palcra. Společná interpretace zde není hledáním jediné správné odpovědi, ale cestou k lepšímu porozumění obrazu i době, v níž vznikl.
Z galerie se stává tvůrčí dílna
Silnou stránkou programu je aktivní role návštěvníků. Děti nejsou vedeny k tomu, aby si pouze zapamatovaly jména a data. Pracují s metaforou, formulují vlastní dojmy a učí se své názory srozumitelně sdílet s ostatními. Galerie se tak mění v prostor, kde lze umělecké dílo nejen pozorovat, ale také na něj reagovat vlastním výtvarným pokusem.
Program trvá přibližně 90 až 120 minut a je určen skupinám o 12 až 30 osobách. Konkrétní podmínky včetně ceny je vhodné před objednáním ověřit u Národní galerie Praha, protože se mohou v aktuálních přehledech lišit. Pro školní skupiny je doporučena rezervace s předstihem alespoň 14 dnů; dva pedagogové mají podle zveřejněných údajů vstup zdarma.
Veletržní palác: funkcionalismus i dějiny umění
Samotné místo konání je pozoruhodné nejen svými sbírkami. Veletržní palác v pražských Holešovicích vznikl v letech 1925 až 1928 podle návrhu Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla a patří k významným funkcionalistickým stavbám. Sídlem Národní galerie Praha je od roku 1976.
Budova má za sebou také dramatickou kapitolu. V srpnu 1974 ji těžce poškodil rozsáhlý požár. Po rozhodnutí o rekonstrukci byla její kompletní oprava dokončena až v 90. letech. Dnes v ní mohou návštěvníci sledovat nejen české moderní a současné umění, ale také proměnu samotného výstavního prostoru.
Termín programu je podle dostupných údajů plánován na 28. ledna 2027 od 10 hodin. Před návštěvou je vhodné ověřit jeho aktuálnost v rezervačním systému galerie, stejně jako dostupnost expozice a organizační pokyny. Veletržní palác najdete na adrese Dukelských hrdinů 47 v Praze 7. Dostupný je metrem C ze stanice Vltavská nebo tramvajemi na zastávku Veletržní palác, případně přes Strossmayerovo náměstí.