Obraz jako začátek pátrání
Co všechno se dá vyčíst z jediného obrazu? Vzdělávací program Národní galerie Praha Školy – Na stopě zve žáky 2. stupně základních škol k neobvyklému setkání s uměním. Výchozím bodem je obraz Jakuba Schikanedera Vražda v domě z roku 1890, který zachycuje násilnou smrt mladé dívky objevenou sousedy na dvoře starého domu.
Nejde přitom o výklad, při němž by děti pouze poslouchaly informace o malíři a době vzniku díla. Dramaturgie pracuje s fiktivním vyšetřováním starého zločinu. Účastníci si všímají detailů na obraze, hledají možné souvislosti a společně skládají vlastní rekonstrukci události. Umělecké dílo se tak mění v prostor otázek, domněnek a různých pohledů.
Praha chudých domů a velkých rozdílů
Pátrání zavádí skupinu do prostředí Prahy na konci 19. století. Pozornost se soustředí také na tehdejší Josefov, chudinské ghetto, a na podmínky, v nichž lidé ve velkoměstě žili. Žáci se zabývají tím, jaké možnosti měli muži, ženy a děti, jak fungovaly společenské role a jak se mezi jednotlivými vrstvami obyvatel projevovala nerovnost.
Program tak propojuje výtvarné umění s dějepisem i občanskou výchovou. Minulost nepředstavuje jako uzavřený svět bez vztahu k současnosti. Při porovnávání tehdejších a dnešních genderových rolí nebo sociálních rozdílů mohou účastníci přemýšlet o tom, co se proměnilo a které otázky zůstávají aktuální.
Galerie jako místo pro hru i spolupráci
Součástí dvouhodinového programu jsou dramatické techniky, vstupování do rolí, živé obrazy a týmová práce. Každý účastník může na událost nahlížet z jiné pozice a přispět k výsledné podobě příběhu. Důležitá není jen správná odpověď, ale také schopnost pozorovat, argumentovat, naslouchat ostatním a přijmout, že jedno dílo může vyvolat více interpretací.
Vražda v domě patří podle Národní galerie Praha k vrcholným dílům českého malířství 19. století. V expozici 1796–1918: Umění dlouhého století se setkává také s tvorbou Luďka Marolda, Bohumila Kubišty a Luigiho Loira. Program tak může být pro školní skupinu vstupem k širšímu poznávání umění i každodennosti takzvaného dlouhého 19. století.
Veletržní palác má vlastní příběh
Samotná návštěva se odehrává v budově, která je výraznou ukázkou funkcionalistické architektury. Veletržní palác vznikl v letech 1925 až 1928 podle návrhu Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Původně sloužil veletrhům, od roku 1976 je jedním z hlavních sídel Národní galerie Praha.
Historie stavby přitom nebyla bez dramatických zvratů. V srpnu 1974 ji téměř zničil rozsáhlý požár a rekonstrukce byla dokončena až v 90. letech. Dnes se zde vedle expozice věnované umění let 1796–1918 nacházejí také stálé prezentace První republiky, architektury z let 1956–1989 a umění období 1939–2021. Školní program tak lze vnímat nejen jako setkání s jedním obrazem, ale také jako příležitost prohlédnout si významnou pražskou galerijní budovu a její sbírky.
Praktické informace pro školní skupiny
Program trvá 120 minut a je určen skupinám o 12 až 30 účastnících. Podle údajů Národní galerie Praha činí vstupné 100 korun za osobu, přičemž dva pedagogové mají vstup zdarma. Konkrétní cenu a podmínky je vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele, protože u některých termínů se mohou údaje lišit.
Veletržní palác najdete na adrese Dukelských hrdinů 47 v Praze 7. Dostupný je metrem C ze stanice Vltavská i tramvají, například na zastávky Veletržní palác nebo Strossmayerovo náměstí. Podle zadaných programových údajů se konkrétní návštěva má konat ve středu 27. ledna 2027 od 10 hodin; termín, rezervaci a aktuální dostupnost je však dobré potvrdit přímo u Národní galerie Praha.