Josef Drásal jako největší figurka, Karel Kryl vysoký pouhých devět centimetrů, Alfons Mucha se štětci a paletou nebo Jiří Kajínek prchající z mírovské věznice. To není výčet z podivné galerie, ale několik postav z loštického betléma řezbáře Jaroslava Beneše. Tradiční vánoční výjev se u něj proměnil v osobitou dřevěnou kroniku Loštic, Hané a Moravy.
Betlém, který stále přibývá
Jaroslav Beneš na betlému pracuje od roku 1994. Z původního pozvání pro sousedy do domu a řezbářského ateliéru postupně vzniklo dílo s více než 300 figurkami, převážně vyřezanými z lipového dřeva. Přes stovku z nich představují skuteční lidé z Loštic, Moravy i dalších částí České republiky.
Nejde přitom o uzavřenou historickou památku. Betlém se průběžně proměňuje a doplňují jej nové postavy. V roce 2023 přibyl Tomáš Baťa, zobrazený s podnosem, na němž nese boty, a také loštický král Tvarůžek Jakub Oliverius. O rok později se při slavnostním otevření představila figurka Jana Amose Komenského.
Rozsáhlá scéna má i pohyblivé části. Střídá se na ní den a noc, nechybějí zvukové efekty a podle popisu k betlému se ozývá také hlas skutečného kohouta ze sousedství. Na mechanismu se podílel Benešův přítel Jan Sedlák. Právě pohyb, světlo a zvuk dávají návštěvě jiný zážitek než pouhá prohlídka nehybné řady figurek.
Známé osobnosti v nečekaných rolích
Každá postava má v betlému své místo i charakteristický detail. Pavel Novák drží kytaru a srdce s houslovým klíčem, Jan Eskymo Welzl svírá smotek mapy okolí severního pólu a zápasník Gustav Frištenský má u sebe dva soudky. Nechybějí malíři Adolf Kašpar, Max Švabinský a Libor Vojkůvka, hudebníci Karel Kryl a Pavel Novák ani Roman Smetana, známý jako „tykadlový řidič“.
Výraznou figurou je hanácký obr Josef Drásal. Podle dostupných údajů měl historický Drásal měřit 242 centimetrů a vážit 186 kilogramů, a právě jeho podoba je největší figurkou celého betléma. V kontrastu s ním působí drobný Karel Kryl. Jeho devět centimetrů vysoká postava byla podle zveřejněných informací zapsána do české knihy rekordů jako nejmenší vyřezávaná figurka tohoto zpěváka a textaře.
Detaily, které mají vlastní příběh
Řezbář u některých postav neusiluje jen o podobu, ale také o připomenutí jejich života nebo typického atributu. U Alfonse Muchy jsou podle popisu umístěny štětce a paleta. S figurkou se spojuje také originální klíč od Muchovy vily v pražském Bubenči a knoflík z jeho kabátu. Tyto předměty je vhodné chápat jako součást příběhu, který o figurce vypráví autor.
Podobně osobní je motiv spojený s Leošem Janáčkem. Beneš uvádí, že jeho figurka byla vyřezána ze dřeva jabloně, kterou měl skladatel zasadit na Hukvaldech. Pozadí betlémské krajiny pak doplňují známá místa regionu, například hrad Bouzov, zámek Úsov nebo motiv mírovské věznice. Některé podklady také uvádějí, že každá figurka má vlastní rodný list; tento detail je však nejlepší ověřit přímo při návštěvě u autora.
Adventní návštěva v Lošticích
Loštický betlém je vystaven přímo v rodinném domě a řezbářské dílně Jaroslava Beneše v Moravičanské ulici 439. Veřejnosti bývá zpřístupněn především v adventním období. Konkrétní termíny a otevírací dobu je proto dobré před cestou ověřit u autora nebo města, protože se mohou rok od roku měnit. K dispozici je také telefonní kontakt 603 929 926.
Návštěva má největší kouzlo tehdy, když si člověk dopřeje čas na hledání jednotlivých postav a detailů. Děti mohou sledovat pohyb a střídání dne s nocí, dospělé zase zaujme způsob, jakým se do betléma propsaly místní dějiny, kultura i současnost. V okolí lze výlet spojit s Muzeem Olomouckých tvarůžků, Památníkem Adolfa Kašpara nebo loštickou synagogou. Benešův betlém tak není pouze vánoční dekorací, ale živým projektem, který dál roste spolu s příběhy regionu.